Zdanění příležitostného příjmu: limit a přiznání 2026

Prodal jsi na bazaru starou motorku, o víkendu pomohl sousedovi s rekonstrukcí za pár tisíc nebo párkrát odvezl někoho autem? Pak řešíš zdanění příležitostného příjmu, i když sis to možná neuvědomil. Dobrá zpráva je, že do určité roční hranice stát tyhle drobné výdělky vůbec nezdaňuje. Špatná zpráva je, že jakmile limit překročíš byť o korunu, daníš celou částku a musíš podat přiznání. Tenhle článek ti přesně ukáže, kde je hranice, jak příležitostný příjem odlišit od živnosti a dohod a jak si spočítat daň.

Co je příležitostný příjem podle §10

Příležitostný příjem upravuje §10 zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) v kategorii tzv. ostatních příjmů. Jde o výdělky, které nejsou soustavné, nemáš na ně živnostenský list a neděláš je jako svoje povolání. Typicky sem patří:

• jednorázová výpomoc – posekání zahrady, pomoc při stěhování, občasná manuální práce,
• příležitostný prodej vlastní úrody nebo přebytků,
• příležitostná zemědělská výroba provozovaná neregistrovaným zemědělcem,
• občasný pronájem movité věci – například jednorázové zapůjčení přívěsu, nářadí nebo sportovního vybavení.

Klíčové slovo je „příležitostný“. Jakmile činnost začneš dělat opakovaně, plánovaně a s cílem si tím pravidelně přivydělávat, přestává jít o příležitostný příjem podle §10 a stává se z toho podnikání, na které potřebuješ živnost. Finanční správa i soudy posuzují hlavně soustavnost a záměr, ne formu.

Roční limit osvobození: 50 000 Kč

Nejdůležitější číslo: příležitostné příjmy jsou osvobozené od daně, pokud jejich součet za kalendářní rok nepřesáhne 50 000 Kč (k roku 2026, ověřte aktuální limity). Tato hranice platí od zdaňovacího období 2024 – do roku 2023 byl limit jen 30 000 Kč, takže pokud narazíš na starší články s třicetitisícovou částkou, jsou zastaralé.

Pár věcí, které lidi nejčastěji plete:

• Limit se počítá z příjmu, ne ze zisku. Posuzuje se hrubá suma, kterou jsi dostal, bez odečtení jakýchkoliv výdajů. Když ti někdo zaplatí 55 000 Kč a měl jsi 10 000 Kč nákladů, limit jsi překročil, i když tvůj reálný výdělek byl 45 000 Kč.
• Sčítají se všechny příležitostné příjmy dohromady za celý rok, ne každá činnost zvlášť.
• Překročení znamená zdanění celé částky, ne jen toho, co přesahuje 50 000 Kč. Když vyděláš 51 000 Kč, daníš celých 51 000 Kč (po odečtení výdajů), nikoli jen tisícovku nad limitem.

Kdy vzniká povinnost podat přiznání

Pokud se vejdeš do 50 000 Kč ročně a nemáš jinou povinnost přiznání, nic řešit nemusíš – osvobozený příjem se do přiznání vůbec neuvádí. Jakmile ale limit překročíš, musíš po skončení roku podat daňové přiznání a příjem uvést jako ostatní příjem podle §10.

Pozor na jednu situaci: pokud jsi zaměstnanec a máš vedle mzdy jiné příjmy nad 20 000 Kč ročně (což se týká i zdanitelného příležitostného příjmu nad limit), ztrácíš možnost nechat si udělat roční zúčtování u zaměstnavatele a musíš si podat přiznání sám. Zaměstnání a přivýdělek se dají kombinovat i chytřeji – rozdíly mezi příležitostným příjmem a vedlejší živností rozebíráme v článku o podnikání při zaměstnání.

Příležitostný příjem versus živnost, dohody a pronájem

Lidé házejí všechny přivýdělky do jednoho pytle, ale daňově jde o úplně odlišné režimy. Tady je přehled, který ti pomůže poznat, do jaké kategorie tvůj příjem patří a jak se daní.

Typ příjmu	Hranice osvobození	Kdy vzniká povinnost přiznání	Jak se daní
Příležitostný příjem §10 (výpomoc, příležitostný prodej, občasný pronájem movité věci)	50 000 Kč / rok (souhrn všech)	Při překročení 50 000 Kč se daní celá částka	Ostatní příjem §10, sazba 15 % (23 % nad limit), lze odečíst prokazatelné výdaje
Příležitostná zemědělská výroba	50 000 Kč / rok (spadá pod limit §10)	Při překročení limitu	§10, výdaje lze uplatnit paušálem 80 %, nebo skutečné
Pronájem nemovitosti §9	Není osvobozený (řeší se odlišně od §10)	Zpravidla při příjmu nad 20 000 Kč / rok (vedle zaměstnání)	Příjmy z nájmu §9, sazba 15 % / 23 %, výdaje paušálem 30 % nebo skutečné
Autorské honoráře	Nejsou osvobozené jako příležitostný příjem	Nutno přiznat vždy (nad rámec srážkové daně)	Do 10 000 Kč / měsíc od jednoho plátce srážková daň 15 %; jinak §7
Prodej majetku (auto, nemovitost, věci)	Osvobozeno po splnění časového testu nebo u běžných movitých věcí	Při prodeji před uplynutím časového testu	§10, daní se rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou, sazba 15 % / 23 %

Několik zpřesnění k tabulce:

Živnost (podnikání, §7) v tabulce záměrně chybí, protože nemá žádnou hranici osvobození – jakmile podnikáš soustavně, daníš od první koruny a platíš i sociální a zdravotní pojištění. To je zásadní rozdíl oproti příležitostnému příjmu, u kterého se pojistné z osvobozené částky neplatí. Pokud tvoje činnost přerostla přes limit a děláš ji pravidelně, řešením bývá vedlejší živnost, případně paušální daň, která výrazně zjednoduší administrativu.

Dohody DPP a DPČ do §10 vůbec nespadají. Jsou to příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) podle §6. U dohody o provedení práce (DPP) platí pro rok 2026 vlastní režim srážkové daně a limitů pro odvody pojistného – s příležitostným příjmem si je nepleť, i když jde taky o přivýdělek.

Prodej majetku má vlastní pravidla. Běžné movité věci (starý telefon, kolo, nábytek) jsou většinou osvobozené. U auta platí časový test a u nemovitostí desetiletý test vlastnictví (u pořízení po roce 2021), případně kratší při splnění podmínek bydlení. Prodej na bazaru se do limitu příležitostných příjmů obvykle nepočítá, protože jde o jinou kategorii osvobození.

Modelový příklad výpočtu daně 15 %

Řekněme, že Martin je zaměstnanec a přes léto si příležitostně přivydělal opravami zahrad. Za celý rok vydělal 80 000 Kč, čímž překročil limit 50 000 Kč, takže daní celou částku. Na naftu, materiál a nářadí prokazatelně vynaložil 18 000 Kč.

• Příjem podle §10: 80 000 Kč
• Odečtené výdaje: 18 000 Kč
• Dílčí základ daně §10: 80 000 − 18 000 = 62 000 Kč

Tento základ Martin přičte ke svému základu ze zaměstnání. Samotná daň z příležitostné části při sazbě 15 % vychází:

• 62 000 Kč × 15 % = 9 300 Kč daně

Protože Martinův celkový roční základ zdaleka nedosahuje hranice pro vyšší sazbu, celý příjem se daní 15 %. Sazba 23 % by se uplatnila až na část základu daně přesahující 1 762 812 Kč za rok (36násobek průměrné mzdy, k roku 2026, ověřte aktuální limity).

Nezapomeň na slevu na poplatníka 30 840 Kč ročně (k roku 2026, ověřte aktuální limity), kterou uplatní každá fyzická osoba. Ta se odečítá od vypočtené daně za celý rok. Pokud bys měl jen tenhle příležitostný příjem a žádný jiný, sleva by daň 9 300 Kč celou pokryla a fakticky bys neplatil nic – jenže Martin má vedle toho mzdu ze zaměstnání, kde slevu už z velké části vyčerpal, takže těch 9 300 Kč reálně doplatí.

Jak si výdaje uplatnit chytře

U příležitostných příjmů podle §10 si můžeš od příjmu odečíst skutečně vynaložené výdaje, které souvisejí s dosažením příjmu – materiál, dopravu, provizi. Musíš je ale umět doložit, takže si schovávej účtenky.

Výjimkou je příležitostná zemědělská výroba, u které jde místo skutečných výdajů uplatnit paušál 80 % z příjmů. To se hodí, když jsi měl reálné náklady nízké – z příjmu 60 000 Kč tak zdaníš jen 12 000 Kč. Paušál 80 % se ale vztahuje výhradně na zemědělskou výrobu, ne na běžnou výpomoc nebo prodej ojetin.

Časté chyby, které stojí peníze

• Rozpočítávání limitu na víc lidí v domácnosti – limit je na poplatníka, ne na rodinu. Nedá se švindlovat tím, že příjem „napíšeš“ napůl na partnerku.
• Ignorování soustavnosti – když každý víkend rozvážíš jídlo nebo pravidelně něco prodáváš, finanční úřad to posoudí jako podnikání bez živnosti, ne jako příležitostný příjem. Hrozí doměření daně, pojistného i pokuty.
• Zapomenutí na pronájem nemovitosti – ten nikdy nespadá pod osvobozený příležitostný příjem, daní se vždy podle §9.
• Přehlédnutí povinnosti přiznání u zaměstnance – překročený limit ruší možnost ročního zúčtování u zaměstnavatele.

Často kladené otázky

Do jaké částky je příležitostný příjem osvobozený od daně v roce 2026?

Do 50 000 Kč za kalendářní rok počítáno jako součet všech příležitostných příjmů před odečtením výdajů. Limit platí od roku 2024 (dříve 30 000 Kč). Jde o hodnotu k roku 2026, ověřte aktuální limity.

Musím daním celou částku, když překročím 50 000 Kč jen o kousek?

Ano. Osvobození je „všechno nebo nic“. Jakmile roční součet příležitostných příjmů přesáhne 50 000 Kč, daní se celá částka (po odečtení prokazatelných výdajů), ne jen ta část nad limitem.

Jaký je rozdíl mezi příležitostným příjmem a živností?

Příležitostný příjem je nahodilý, nesoustavný a bez záměru pravidelně vydělávat – má hranici osvobození 50 000 Kč a neplatí se z něj pojistné. Živnost je soustavná výdělečná činnost, kterou daníš od první koruny a odvádíš z ní sociální i zdravotní pojištění.

Patří DPP a DPČ mezi příležitostné příjmy podle §10?

Ne. Dohody o provedení práce i o pracovní činnosti jsou příjmy ze závislé činnosti podle §6 a mají vlastní pravidla srážkové daně i odvodů. S příležitostným příjmem §10 nemají nic společného, i když jde v obou případech o přivýdělek.

Jak se daní příležitostná zemědělská výroba?

Spadá pod stejný limit osvobození 50 000 Kč jako ostatní příležitostné příjmy. Nad limit se daní podle §10, přičemž místo skutečných výdajů lze uplatnit výhodný paušál 80 % z příjmů. Jde o stav k roku 2026, ověřte aktuální limity.

Musím z příležitostného příjmu platit sociální a zdravotní pojištění?

Z osvobozené částky do 50 000 Kč ne. U zdanitelného příležitostného příjmu podle §10 se navíc na rozdíl od živnosti standardně neodvádí sociální ani zdravotní pojištění – daní se pouze daní z příjmů. Konkrétní situaci si ale vždy ověř, protože záleží na charakteru činnosti.