Nejčastější chyby v pracovní smlouvě

Pracovní smlouva je dokument, který lidé podepisují nejčastěji. Přesto mohou být někdy s jejím sestavováním potíže a zaměstnanci se pak nestačí divit, co vlastně podepsali. Některá ujednání mohou dokonce celou pracovní smlouvu zneplatnit. Ze zákona musí smlouva obsahovat tři údaje: druh práce, místo výkonu práce a den nástupu. 

Zkušební doba je delší než zákonem povolená 

Pracovní smlouva však zpravidla obsahuje mnohem víc než tyto tři věci. Například délku zkušební doby. Ta nesmí být delší než 3 měsíce u klasických zaměstnanců a delší než 6 měsíců u vedoucích zaměstnanců. Pokud je pracovní poměr sjednaný na dobu určitou, nesmí zkušební doba přesáhnout polovinu sjednané doby. 

Pracovní smlouva se podepisuje až po nástupu do práce 

Pracovní smlouva musí být podepsaná ještě před nástupem do zaměstnání, nejpozději v den nástupu, jinak je neplatná. Zaměstnavatel musí vyhotovit smlouvu písemně minimálně ve dvou provedeních, přičemž jednu kopii musí odevzdat zaměstnanci. V žádném případě nezačínejte pracovat bez podepsané pracovní smlouvy. 

Spokojíte se se mzdovým výměrem 

Výše mzdy může, ale nemusí být uvedená přímo ve smlouvě. Pokud je ve smlouvě uvedená přesná částka, nelze její výši měnit bez dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Někdy se stává, že výši mzdy určí zaměstnavatel mzdovým výměrem, který není nedílnou součástí smlouvy. V takovém případě může výši platu měnit bez toho, aby o tom uvědomil zaměstnance. Ať už je plat uvedený ve smlouvě, nebo v mzdovém výměru, musí obsahovat také informace o způsobu a lhůtě pro vyplácení. 

Pracovní náplň není přesně definovaná 

Na pracovní náplni, která je ve smlouvě zakotvená, se musí dohodnout obě strany. Pracovní náplň musí odpovídat druhu práce a při zakotvení ve smlouvě je pro zaměstnavatele závazná. Pokud zaměstnanci zadá jinou práci, která sice spadá pod druh sjednané práce, ale zároveň není uvedená v pracovní náplni, může ji zaměstnanec odmítnout. V opačném případě musí zaměstnanec takovou práci vykonat.