Mikulov na výlet: zámek, Svatý kopeček a židovská čtvrť
Mikulov na výlet zvládneš za jeden den, pokud se soustředíš na zámek, náměstí, židovskou čtvrť a výstup na Svatý kopeček. Na víkend se vyplatí, když chceš přidat jeskyni na Turoldu, túru po Pálavě a večer ve vinném sklepě. Město leží na jižní Moravě kousek od rakouské hranice, sevřené třemi vápencovými kopci, a jeho dominanty uvidíš už z dálky. Níž najdeš, co stihnout, v jakém pořadí a co si ohlídat předem.
Ve zkratce
- Zámek na skále je sídlem Regionálního muzea, ve sklepení stojí obří vinný sud z roku 1643.
- Křížová cesta na Svatý kopeček má 14 zastavení a od roku 2018 je národní kulturní památkou.
- Horní synagoga je jediná dochovaná synagoga polského typu na Moravě, židovský hřbitov má asi 4 000 náhrobků.
- Jeskyně Na Turoldu je část největšího jeskynního systému v druhohorních vápencích v Česku a prohlídka je jen s průvodcem.
Proč se vyplatí Mikulov na výlet
Čtyři století Dietrichsteinů
První písemná zmínka o Mikulově pochází z roku 1173. Panství nejdřív drželi Liechtensteinové, od roku 1249 do roku 1560, a od roku 1575 Dietrichsteinové, kterým patřilo až do roku 1945. Nejvíc město proměnil kardinál František z Dietrichsteina, olomoucký biskup, za něhož zažil zámek největší rozkvět. Jeho stopu uvidíš v křížové cestě i v rodové hrobce.
Zámek, náměstí a hrobka
Co na zámku uvidíš
Zámek je dnes sídlem Regionálního muzea v Mikulově a nabízí několik prohlídek s průvodcem. Okruh Od gotiky po empír vede Galerií Dietrichsteinů, další okruh Touha a důstojnost ukazuje sbírky rodu. Samostatně se prochází zámecká knihovna s asi 11 000 svazky, původní kardinálovu knihovnu totiž v roce 1645 odvezli Švédové ve 48 sudech. Bez průvodce si projdeš expozice Římané a Germáni v kraji pod Pálavou a Víno napříč staletími. Zámek není bezbariérový.
Obří sud ve sklepení
Ve sklepení u Udírenské věže stojí obří desátkový sud na víno o objemu 1 014 hektolitrů. Vyrobila ho v roce 1643 brněnská dílna bednáře Kryštofa Špechta. Sud přečkal oba velké požáry, které zámek zasáhly, v roce 1719 i v roce 1945. Sklepení s obřím sudem je samostatný okruh s průvodcem, takže pokud tě zajímá hlavně víno, můžeš vynechat interiéry a jít rovnou sem.
Renesanční domy a morový sloup
Dnešní půdorys náměstí vznikl po velkém požáru v roce 1584. Všimni si rohového domu U Rytířů se sgrafity s biblickými a antickými výjevy z první čtvrtiny 17. století. V horní části stojí kašna z doby kolem roku 1700 se sochou Pomony a erbem Dietrichsteinů, uprostřed pak morový sloup z let 1723 až 1724 podle návrhu A. J. Prennera. V severním rohu náměstí stojí kostel sv. Václava.
Hrobka v bývalém kostele
V dolní části náměstí stojí monumentální průčelí Dietrichsteinské hrobky. Původně šlo o kostel sv. Anny, vysvěcený v roce 1656, který při požáru města 14. září 1784 téměř celý shořel. V letech 1845 až 1852 ho rod nechal přestavět na rodovou hrobku a přenesl sem ostatky svých členů z let 1617 až 1852. Hrobka v minulých letech procházela úpravami, proto si před cestou ověř, jestli je zrovna otevřená.
Svatý kopeček a křížová cesta
Proč vznikla
Křížovou cestu založil kardinál František z Dietrichsteina jako díkůvzdání za překonání morové epidemie v roce 1622. První stavbou byla kaple sv. Šebestiána na vrcholu, dokončená v roce 1630. Cesta má 14 zastavení a celý areál tvoří 17 objektů: kromě kapliček ještě kaple sv. Šebestiána, samostatně stojící zvonice z roku 1632 a kaple Božího hrobu. Ve zvonici je zvon z roku 1768 vážící 4 360 kilogramů, který se používá dodnes.
Výstup a příroda
Svatý kopeček měří 363 metrů nad mořem a tvoří ho jurské vápence se strmými srázy. Od roku 1946 je chráněný, nejdřív jako botanická a od roku 1992 jako přírodní rezervace. Na jižních svazích roste skalní step s kosatcem nízkým, kavylem Ivanovým a ožankou horskou. Cesta je kamenitá a místy strmá. Ke kapli Božího hrobu vede 33 schodů, dovnitř se nechodí, interiér uvidíš přes barokní mříž.
Kozí hrádek a jeskyně Na Turoldu
Nejlepší výhled na město
Kozí hrádek vznikl v 15. století jako dvoupatrová dělostřelecká věž s ochozem a střílnami. Chránila hrad a hlídala cesty mezi Brnem a Vídní. Dnes slouží jako vyhlídková věž a město ho označuje za místo s nejkrásnějším výhledem na Mikulov. Okolí je nově upravené, k vyhlídkovému molu vedou zpevněné stezky s lavičkami a díky osvětlení se tu dá posedět i večer.
Jeskyně pod Turoldem
Vrch Turold na severním okraji města měří 385 metrů a je přírodní rezervací. Jeskyni Na Turoldu odkryla těžba vápence, objevena byla v roce 1951. Spolu se sousední Liščí dírou tvoří systém dlouhý 2 950 metrů, největší jeskynní systém v druhohorních vápencích v Česku. Prohlídka je jen s průvodcem. V zimě je jeskyně zavřená, protože tu zimuje kriticky ohrožený vrápenec malý. Kolem vede naučná stezka Turold.
Židovská čtvrť a hřbitov
Synagoga polského typu
Mikulov byl v 18. století sídlem nejpočetnější židovské obce na Moravě, žilo tu 600 rodin a do roku 1851 tu sídlil moravský zemský rabín. Z původních 317 domů ghetta jich po roce 1945 zůstalo 90 a polovina je kulturními památkami. Horní synagoga z roku 1550 je jediná dochovaná synagoga polského typu na Moravě. Spravuje ji Regionální muzeum a sídlí v ní expozice Rabi Löw a židovská vzdělanost na Moravě. Čtvrtí tě provede naučná stezka dlouhá asi kilometr s 16 zastaveními.
Rabínský vršek
Na židovském hřbitově se pohřbívalo od poloviny 15. století a zachovalo se tu asi 4 000 náhrobků. Nejstarší čitelný pochází z roku 1605. Nejcennější částí je Rabínský vršek s hroby mikulovských a moravských zemských rabínů. Obřadní síň z roku 1898 navrhl vídeňský architekt Max Fleischer. Hřbitov má sezónní otevírací dobu, mikve u Staré brány je přístupná volně.
Víno a vinařské stezky
Sklepy a tři naučné stezky
Mikulov je centrem Mikulovské vinařské podoblasti, vína tu ovlivňují vápencové svahy Pálavy a ve městě najdeš vinařství, sklepy i vinotéky. Město eviduje tři vinařské naučné stezky. Nejkratší je Stará hora s 3,3 kilometru, hodí se na odpolední procházku. Mikulovská vinařská vede z Mikulova do Sedlce a zpět a měří 17,4 kilometru, takže na ni už potřebuješ půl dne nebo kolo. Moravské vinné stezky jsou okruh dlouhý 46,1 kilometru přes Klentnici, Pavlov, Dolní Věstonice a další obce. Proč se sem Češi za vínem jezdí nejčastěji, shrnuje článek o Pálavě jako vinařské destinaci.
Plán na jeden den a na víkend
Na jeden den stačí centrum, zámek, Kozí hrádek a Svatý kopeček. Víkend dá prostor pro jeskyni, Pálavu a večer ve sklepě. Prohlídky zámku i jeskyně mají pevné časy a jeskyně je otevřená jen v teplé části roku, proto se Mikulov nejvíc vyplatí od jara do podzimu. Otevírací doby si vždycky ověř na webu města.
| Část dne | Jeden den | Druhý den na víkendu |
|---|---|---|
| Dopoledne | Zámek, okruh s průvodcem nebo sklepení s obřím sudem | Túra Okolo Děvína z Pavlova nebo Dolních Věstonic |
| Poledne | Náměstí a oběd v centru | Oběd v Pavlově nebo po návratu |
| Odpoledne | Židovská čtvrť, synagoga, Kozí hrádek | Jeskyně Na Turoldu a naučná stezka |
| Podvečer | Výstup na Svatý kopeček | Degustace ve vinném sklepě |
Jak se tam dostat
Z Prahy pojedeš po dálnici D1 do Brna a odtud dál na jih směrem na Vídeň. Vlakem se do Mikulova dostaneš přes Břeclav, odkud vede 24 kilometrů dlouhá modernizovaná trať. Z Brna tedy jedeš s přestupem v Břeclavi. Jezdí i přímé autobusy z Brna, aktuální spojení si vyhledej v jízdních řádech integrovaného systému Jihomoravského kraje.
Pálava a okolí
Okolo Děvína
Pálava je chráněnou krajinnou oblastí od 3. května 1976. Tvoří ji bílé vápence staré asi 150 milionů let a patří k nejsušším a nejteplejším místům v Česku. Správa CHKO doporučuje okruh Okolo Děvína, nejvyššího vrchu Pálavy, dlouhý asi 9 kilometrů se střední obtížností. Začíná v Pavlově nebo v Dolních Věstonicích, vede po naučné stezce Děvín a po cestě uvidíš zříceninu hradu Děvičky. Trasa není vhodná pro kočárky ani kola.
Lednice, Valtice a Znojmo
Když ti zbude den navíc, nabízí se Lednicko-valtický areál, zapsaný od roku 1996 na seznamu UNESCO. Zaslouží si ale vlastní plán. Na západ leží Znojmo s podzemím a vinicemi nad Dyjí, tipy najdeš v článku o návštěvě Znojma. A pokud vybíráš mezi víc městy, pomůže ti přehled nejhezčích českých měst na víkend.
Šest věcí, které si před cestou ohlídat
- Otevírací dobu zámku, jeskyně, synagogy a hřbitova, každý objekt má jiný režim.
- Časy prohlídek s průvodcem na zámku a v jeskyni, podle nich si poskládej den.
- Ubytování na podzim, kdy se jezdí za vínem a na vinobraní.
- Pevnou obuv na Svatý kopeček a Pálavu, cesty jsou kamenité.
- Odvoz nebo nocleh, pokud plánuješ degustaci.
- Vodu a pokrývku hlavy v létě, na stepích není stín.
Další česká města na jeden nebo dva dny shrnuje přehled městských výletů.
Časté otázky
Stačí Mikulov na výlet za jeden den?
Na náměstí, zámek, Kozí hrádek a Svatý kopeček ano, za den to v klidu projdeš. Pokud chceš přidat jeskyni Na Turoldu, židovský hřbitov a túru po Pálavě, počítej s víkendem. Večer ve vinném sklepě je navíc mnohem příjemnější, když nemusíš řídit.
Jak dlouhý je výstup na Svatý kopeček?
Délku v metrech město neuvádí, ale kopec měří 363 metrů nad mořem a cesta k vrcholu vede po 14 zastaveních křížové cesty. Je kamenitá a místy strmá, takže se hodí pevné boty. Nahoře tě čeká kaple sv. Šebestiána, zvonice a výhled na Pálavu.
Co je obří sud na zámku v Mikulově?
Je to desátkový sud na víno z roku 1643 o objemu 1 014 hektolitrů, který vyrobila brněnská bednářská dílna Kryštofa Špechta. Stojí ve sklepení u Udírenské věže a přečkal požáry v letech 1719 i 1945. Prohlédnout si ho můžeš na samostatném okruhu s průvodcem.
Je jeskyně Na Turoldu otevřená celý rok?
Ne, v zimě je zavřená, protože slouží jako zimoviště kriticky ohroženého netopýra vrápence malého. Otevírá se jen v teplé části roku a prohlídka je vždy s průvodcem. Přesné termíny si ověř na webu jeskyně nebo města.
Kde je v Mikulově nejhezčí výhled?
Město samo za nejkrásnější výhled na Mikulov označuje Kozí hrádek, dělostřeleckou věž z 15. století s nově upraveným vyhlídkovým molem. Druhou klasikou je vrchol Svatého kopečku, odkud vidíš zámek, střechy centra i Pálavu. Obě místa se dají spojit do jedné odpolední procházky.
Zdroje
- Historie a památky Mikulova (mikulov.cz)
- Zámek Mikulov (mikulov.cz)
- CHKO Pálava: charakteristika oblasti (palava.aopk.gov.cz)
