Identifikovaná osoba k DPH: kdy se jí stáváš a co hlídat
Identifikovaná osoba je neplátce DPH, který musí odvést daň z některých přeshraničních obchodů, přestože doma dál fakturuje bez daně. Stačí k tomu jedna zaplacená reklama u zahraniční platformy, předplatné softwaru od firmy bez sídla v Česku nebo služba, kterou vyfakturuješ firmě v jiném státě EU. Přihlášku máš podat do 15 dnů a daň přiznat do 25 dnů po skončení měsíce.
Ve zkratce
- Status vzniká dnem, kdy jako neplátce přijmeš službu od zahraniční firmy, poskytneš službu podnikateli v jiném státě EU, nebo nakoupíš zboží z EU nad zákonný limit.
- Přihlášku k registraci podáváš elektronicky do 15 dnů od tohoto dne.
- Přiznání k DPH a souhrnné hlášení podáváš jen za měsíce, kdy jsou potřeba, do 25 dnů po skončení měsíce.
- Nárok na odpočet nemáš, daň je pro tebe náklad. Paušální režim kvůli registraci neztrácíš.
Kdy se stáváš identifikovanou osobou
Služba od firmy, která v Česku nesídlí
Podle § 6h zákona o DPH se identifikovanou osobou stáváš dnem, kdy přijmeš službu od osoby neusazené v tuzemsku, nebo dnem, kdy za ni zaplatíš předem, podle toho, co nastane dřív. Zákon přitom nerozlišuje, jestli dodavatel sídlí v Irsku, v Německu, nebo ve Spojených státech. Rozhoduje, že nemá sídlo ani provozovnu v Česku, která by se na službě podílela. Místem plnění u většiny služeb mezi podnikateli je sídlo příjemce, takže daň se platí v Česku a přiznáváš ji ty.
Reklama, software a další online služby
Placená reklama ve vyhledávači nebo na sociálních sítích, předplatné grafického programu, cloudové úložiště, nástroj na rozesílání newsletterů nebo hosting od zahraniční firmy jsou služby jako každé jiné. Pokud je kupuješ jako podnikatel a dodavatel ti vystaví fakturu bez české DPH, nejspíš už jsi identifikovanou osobou. Doporučujeme projít si bankovní výpisy za poslední měsíce a podívat se, komu všemu do zahraničí platíš.
Služba, kterou prodáš do EU
Druhý případ popisuje § 6i. Když jako neplátce poskytneš službu podnikateli v jiném členském státě, například napíšeš kód pro firmu z Rakouska nebo navrhneš logo pro klienta z Polska, stáváš se identifikovanou osobou dnem poskytnutí služby. Pokud ti klient zaplatí dopředu a služba je už dostatečně určitá, rozhoduje den přijetí platby. Výjimkou jsou služby, které jsou v zemi příjemce osvobozené od daně, typicky finanční a pojišťovací služby.
Nákup zboží z jiného státu EU
Třetí cestou je pořízení zboží z jiného členského státu podle § 6g. Zákon v § 2a stanoví limit 326 000 Kč bez daně za kalendářní rok. Do něj se počítá hodnota zboží přepraveného do Česka a sleduje se běžný i předchozí rok. Nové auto, motocykl nebo zboží se spotřební daní do limitu nepatří a daní se vždy. Výklad limitu po novele zákona o DPH doporučujeme před prvním větším nákupem ověřit přímo u svého finančního úřadu.
Dobrovolná registrace
Identifikovanou osobou se můžeš stát i dobrovolně, ještě než nákup nebo prodej proběhne. Paragrafy 6k a 6l zákona o DPH to umožňují tomu, kdo bude pořizovat zboží z EU, přijímat služby od zahraničních firem nebo poskytovat služby do EU. Status pak vzniká dnem následujícím po oznámení rozhodnutí o registraci. Hodí se to, když víš dopředu, že budeš se zahraničím obchodovat pravidelně, a chceš mít DIČ připravené předem.
Lhůty: registrace, přiznání a souhrnné hlášení
| Povinnost | Kdy vzniká | Lhůta |
|---|---|---|
| Přihláška k registraci (§ 97 ZDPH) | dnem, kdy ses stal identifikovanou osobou | do 15 dnů |
| Přiznání k DPH (§ 101 ZDPH) | za měsíc, ve kterém máš přiznat daň | do 25 dnů po skončení měsíce |
| Zaplacení daně (§ 135 daňového řádu) | spolu s přiznáním | poslední den lhůty pro přiznání |
| Souhrnné hlášení (§ 102 ZDPH) | za měsíc, ve kterém jsi poskytl službu do EU | do 25 dnů po skončení měsíce |
Přihláška do 15 dnů
Lhůta běží od prvního obchodu, ne od chvíle, kdy se o povinnosti dozvíš. Přihlášku podáváš finančnímu úřadu jen elektronicky, přes aplikaci EPO Finanční správy nebo datovou schránku. Podání e-mailem zákon o DPH vylučuje a podání jinou než stanovenou formou je neúčinné. Úřad ti přidělí DIČ a zapíše tě do veřejného registru plátců a identifikovaných osob. Toto DIČ pak uvádíš u zahraničních dodavatelů i v souhrnném hlášení.
Přiznání jen za měsíce s daní
Zdaňovací období je kalendářní měsíc, přiznání ale nepodáváš každý měsíc jako plátce. Podle § 101 odst. 5 zákona o DPH ho podáváš jen za měsíc, ve kterém ti vznikla povinnost přiznat daň, a za ostatní měsíce úřadu nic nesděluješ. Lhůtu 25 dnů nejde prodloužit. Kontrolní hlášení nepodáváš, to zákon ukládá jen plátcům. Hlídat termíny pomůže, když si administrativu jako OSVČ nastavíš do pevného měsíčního rytmu.
Souhrnné hlášení za služby do EU
Když poskytneš službu podnikateli registrovanému k dani v jiném státě EU, podáváš souhrnné hlášení do 25 dnů po skončení měsíce. Služby se v něm podle Finanční správy vykazují s kódem plnění 3. Českou daň z takové služby neodvádíš, tu přiznává tvůj klient ve své zemi. Když v hlášení najdeš chybu, opravíš ji následným souhrnným hlášením do 15 dnů od zjištění, proto se vyplatí uvádět DIČ klienta přesně.
Identifikovaná osoba a plátce DPH: v čem je rozdíl
Neplátce s touto registrací zůstává neplátcem, i když má DIČ a podává přiznání. Na tuzemské faktury daň nepřipisuje a pro české zákazníky se nic nemění. Rozdíl je hlavně v tom, co se do přiznání dostane, jestli podáváš kontrolní hlášení a jestli si můžeš daň odečíst. Přehled, kdy se stát plátcem DPH a co to obnáší, najdeš v samostatném článku.
| Otázka | Neplátce s DIČ | Plátce DPH |
|---|---|---|
| Fakturuje v Česku s DPH? | ne | ano |
| Má nárok na odpočet daně? | ne | ano |
| Přiznání k DPH | jen za měsíce, kdy přiznává daň | za každé zdaňovací období |
| Kontrolní hlášení | ne | ano |
Paušální daň zůstává
Zákon o daních z příjmů výslovně počítá s tím, že poplatník v paušálním režimu může mít registrační povinnost identifikované osoby. Pokud tedy platíš paušální daň jako OSVČ, o tento režim kvůli zahraniční reklamě nebo softwaru nepřijdeš. Paušál vylučuje plátcovství DPH a jiné registrační povinnosti k DPH. Daň ze zahraničních služeb ale paušál nekryje, tu dál přiznáváš a platíš zvlášť přes přiznání k DPH.
Praktický příklad: grafik se zahraniční reklamou
Martin je grafik na živnostenský list, neplátce DPH. V březnu si poprvé zaplatí reklamu na sociální síti, kterou mu fakturuje firma se sídlem v Irsku. Faktura po přepočtu odpovídá 10 000 Kč a česká DPH na ní není. Tím dnem se Martin stává identifikovanou osobou. Do 15 dnů musí podat přihlášku k registraci a za březen podat do 25. dubna přiznání k DPH s daní 2 100 Kč, kterou téhož dne zaplatí.
Když přibude klient z Německa
V květnu Martin navrhne katalog pro firmu z Německa, která má německé DIČ. Fakturuje bez české daně, protože daň z této služby přizná německý klient ve své zemi. Za květen pak do 25. června podá souhrnné hlášení s touto službou. Pokud v květnu znovu platil zahraniční reklamu, podává za stejný měsíc i přiznání k DPH. Jestliže v červnu nic zahraničního nekoupí ani neprodá, za červen nepodává nic.
Co hrozí, když registraci propásneš
Pokuta za nesplnění registrační povinnosti
Povinnost vzniká ze zákona, takže neznalost nic neomlouvá a daň musíš doplatit za každý měsíc, kdy jsi ji měl přiznat. Daňový řád v § 247a navíc umožňuje správci daně uložit pokutu až 500 000 Kč tomu, kdo nesplní registrační nebo oznamovací povinnost. Jde o horní hranici, o tom, jestli a v jaké výši pokutu uloží, rozhoduje správce daně. Proto se vyplatí přihlášku podat, jakmile chybu zjistíš, a nečekat na výzvu.
Pokuta za pozdní přiznání a úrok
Za přiznání podané se zpožděním delším než pět pracovních dnů vzniká pokuta 0,05 procenta daně za každý další den, nejvýš 5 procent. Pokuta pod 1 000 Kč se nepředepisuje a při podání do 30 dnů po lhůtě je poloviční, pokud jsi v tom roce neměl jiné prodlení. Kdo přiznání nepodá vůbec, platí vždy nejméně 500 Kč. K tomu se počítá úrok z prodlení z nezaplacené daně od čtvrtého dne po splatnosti.
Jak se registrace zase zbavit
Registrace identifikované osoby není doživotní. Podle § 107a zákona o DPH můžeš požádat o zrušení, pokud ti za šest po sobě jdoucích měsíců nevznikla povinnost přiznat daň ze zahraničních služeb ani podat souhrnné hlášení a v běžném ani předchozím roce jsi nepořídil zboží z EU nad 326 000 Kč. Zrušit ji jde také, když skončíš s podnikáním. Identifikovanou osobou přestáváš být dnem po oznámení rozhodnutí.
Pět kroků po první zahraniční faktuře
- Zjisti datum, kdy jsi službu přijal nebo zaplatil, podle toho, co bylo dřív.
- Do 15 dnů podej elektronicky přihlášku k registraci k DPH.
- Přidělené DIČ zadej u zahraničních dodavatelů a na faktury pro klienty z EU.
- Do 25 dnů po skončení měsíce podej přiznání k DPH a zaplať daň.
- Za služby poskytnuté do EU podej ve stejné lhůtě souhrnné hlášení.
Časté otázky
Kdo je identifikovaná osoba k DPH?
Je to podnikatel nebo firma, která není plátcem DPH, ale musí přiznat a zaplatit daň z některých obchodů se zahraničím. Typicky jde o reklamu nebo software od zahraniční firmy a nákup zboží z EU nad limit, u služeb poskytnutých do EU zase podává souhrnné hlášení.
Stanu se identifikovanou osobou, když platím reklamu ve vyhledávači?
Pokud ji platíš jako podnikatel a fakturuje ti ji firma bez sídla v Česku, téměř jistě ano. Rozhoduje den přijetí služby nebo zaplacení předem. Pak máš 15 dnů na přihlášku k registraci a daň z reklamy přiznáváš za příslušný měsíc ty.
Platí to i pro služby od firem mimo EU?
Ano. Zákon o DPH mluví o osobě neusazené v tuzemsku a nerozlišuje, jestli sídlí v jiném státě EU, nebo třeba ve Spojených státech. Důležité je, že nemá v Česku sídlo ani provozovnu, která by se na službě podílela.
Můžu si DPH ze zahraniční služby odečíst?
Nemůžeš. Nárok na odpočet má podle zákona o DPH jen plátce, takže pro identifikovanou osobu je zaplacená daň nákladem. U služeb se obvykle uplatní základní sazba 21 procent, takže zahraniční služba tě ve výsledku stojí zhruba o pětinu víc.
Přijdu kvůli registraci k DPH o paušální daň?
Nepřijdeš. Zákon o daních z příjmů výslovně připouští, aby poplatník v paušálním režimu měl registrační povinnost identifikované osoby. Daň ze zahraničních služeb ale dál přiznáváš a platíš samostatně přes přiznání k DPH.
Jakmile se ale staneš plátcem, přibude ti každé období i kontrolní hlášení, ve kterém vypisuješ faktury nad 10 000 Kč včetně daně jednotlivě.
Zdroje
- Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (zakonyprolidi.cz)
- Podávání souhrnného hlášení (financnisprava.gov.cz)
