Kontrolní hlášení DPH: lhůty, oddíly a pokuty
Kontrolní hlášení DPH podává každý plátce daně z přidané hodnoty, který v daném období vystavil nebo přijal doklad s českou DPH nebo uplatňuje odpočet. Firma ho posílá každý měsíc do 25 dnů po jeho skončení, fyzická osoba spolu s přiznáním k DPH. Podává se jen elektronicky a lhůtu nejde prodloužit. Za pozdní podání nebo ignorovanou výzvu hrozí pokuta přímo ze zákona.
Ve zkratce
- Povinnost má jen plátce DPH. Neplátce ani identifikovaná osoba hlášení nepodávají.
- Právnická osoba podává hlášení za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po jeho konci, i když má čtvrtletní zdaňovací období.
- Doklady nad 10 000 Kč včetně daně se vypisují jednotlivě, menší souhrnně.
- Na výzvu k podání máš 5 dnů. Pokuty jsou 1 000, 10 000, 30 000 a 50 000 Kč.
Kdo kontrolní hlášení podává
Kontrolní hlášení je samostatný výkaz, který plátci podávají od roku 2016. Nenahrazuje daňové přiznání ani souhrnné hlášení, podává se vedle nich. Na rozdíl od přiznání, kde jsou jen součty, obsahuje údaje o jednotlivých dokladech: DIČ partnera, evidenční číslo dokladu, základ daně a daň. Finanční správa díky tomu páruje faktury dodavatelů s odpočty odběratelů.
Kdo hlášení podávat musí
Podle § 101c zákona o DPH ho podává plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku nebo přijal zálohu na takové plnění. Dále plátce, který přijal plnění, u kterého daň přiznává sám jako příjemce, například nákup zboží z jiného státu EU nebo službu od zahraniční firmy. Povinnost má i ten, kdo uplatňuje odpočet daně, kterou mu na dokladu vyúčtoval jiný plátce.
Kdo ho nepodává
Metodika Finanční správy výslovně uvádí tři skupiny. Jsou to osoby, které nejsou plátci, a to včetně identifikované osoby. Dále plátce, který za sledované období neuskutečnil ani nepřijal žádné plnění z výčtu a neuplatňuje ani odpočet z dřívějška. A konečně plátce, který dělá jen plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet.
Lhůty: kdy hlášení podat
Termín závisí hlavně na tom, jestli jsi právnická, nebo fyzická osoba. Lhůty upravuje § 101e a zákon výslovně říká, že je nelze prodloužit. Když konec lhůty padne na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den.
Právnická osoba: každý měsíc
Firma, tedy třeba s.r.o., podává hlášení za každý kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po jeho skončení. Platí to i pro firmu, která má čtvrtletní zdaňovací období a přiznání k DPH podává jen čtyřikrát do roka. Přiznání tedy posílá čtvrtletně, hlášení dvanáctkrát ročně. Na tenhle rozdíl si dej pozor hlavně při přechodu z OSVČ na s.r.o.
Fyzická osoba: spolu s přiznáním
Podnikatel jako fyzická osoba podává hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Kdo má měsíční zdaňovací období, posílá ho měsíčně, kdo má čtvrtletní, posílá ho čtvrtletně, vždy do 25 dnů po skončení období.
Jak se kontrolní hlášení DPH vyplňuje
Formulář má dvě části. Část A obsahuje tvoje vydané faktury a přijaté zálohy, část B faktury od dodavatelů, u kterých uplatňuješ odpočet. Každá část se dělí na oddíly podle režimu a podle toho, jestli celková hodnota dokladu přesahuje 10 000 Kč včetně daně. Bez dokladů s úplnými náležitostmi to nejde, proto se vyplatí vědět, co musí obsahovat faktura.
| Oddíl | Co do něj patří | Jak se vykazuje |
|---|---|---|
| A.1 | Tvoje plnění v režimu přenesení daňové povinnosti | Každý doklad zvlášť, s DIČ odběratele |
| A.2 | Přijatá plnění, u kterých daň přiznáváš ty (zboží z EU, služby od zahraniční firmy) | Každý doklad zvlášť |
| A.3 | Dodání investičního zlata ve zvláštním režimu | Každé plnění zvlášť |
| A.4 | Vydané doklady nad 10 000 Kč včetně daně | Každý doklad zvlášť, s DIČ odběratele |
| A.5 | Vydané doklady do 10 000 Kč včetně daně a plnění bez dokladu | Jeden souhrnný řádek podle sazeb |
| B.1 | Přijatá plnění v režimu přenesení daňové povinnosti | Každý doklad zvlášť, s DIČ dodavatele |
| B.2 | Přijaté doklady nad 10 000 Kč včetně daně s odpočtem | Každý doklad zvlášť, s DIČ dodavatele |
| B.3 | Přijaté doklady do 10 000 Kč včetně daně s odpočtem | Jeden souhrnný řádek podle sazeb |
Jak funguje hranice 10 000 Kč
Podle odpovědí Finanční správy rozhoduje celková hodnota dokladu včetně daně, ne jednotlivé položky na něm a ne režim DPH. Faktura na 9 000 Kč bez daně, která s daní tuto hranici přesáhne, tedy patří do A.4 nebo B.2. U opravných dokladů se posuzuje absolutní hodnota opravy. Účtenky z pokladny se posuzují každá zvlášť. Opravy kvůli nedobytným pohledávkám se vypisují jednotlivě bez ohledu na limit. Když doklady třídíš průběžně podle základů účetnictví pro OSVČ, rozřazení do oddílů je mnohem jednodušší.
Jak hlášení podat
Zákon dovoluje jen elektronické podání ve formátu a struktuře, kterou zveřejnila Finanční správa. Na papíře ho poslat nejde. V praxi máš dvě cesty: aplikaci Elektronická podání (EPO) na Daňovém portálu, kde je formulář s označením DPHKH1, nebo odeslání souboru ve formátu XML přes datovou schránku.
Řádné, opravné a následné hlášení
Řádné hlášení je vždy první podání za dané období, a to i když ho posíláš po termínu. Když v něm najdeš chybu dřív, než uplyne lhůta, podáš opravné hlášení. To původní úplně nahradí, takže v něm znovu uvedeš všechny údaje včetně opravených.
Následné hlášení po uplynutí lhůty
Pokud chybu objevíš až po termínu, podáváš následné hlášení, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jsi nesprávné nebo neúplné údaje zjistil. I následné hlášení obsahuje všechny údaje za období znovu, ne jen rozdíl.
Výzva od finančního úřadu
Výzvy přicházejí dvojího druhu a každá má jinou lhůtu. Úřad je může kromě datové schránky poslat i na e-mail, který jsi mu uvedl, takže datovou schránku i tenhle e-mail kontroluj pravidelně.
Výzva k podání, když hlášení chybí
Pokud hlášení nepodáš včas, správce daně tě vyzve, abys ho podal v náhradní lhůtě 5 dnů od oznámení výzvy. Když ti povinnost za dané období nevznikla, musíš to úřadu ve stejné lhůtě oznámit. V aplikaci EPO k tomu slouží volba „Rychlá odpověď na výzvu“ a možnost, že nemáš povinnost hlášení podat. Tomu se říká nulové kontrolní hlášení a podává se jen jako reakce na výzvu.
Výzva k opravě nebo potvrzení údajů
Když úřad vidí nesoulad, třeba tvoje faktura chybí v hlášení odběratele, vyzve tě ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů. Na odpověď máš 17 dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky, jinak 5 pracovních dnů od jejího oznámení. Buď podáš následné hlášení s opravami, nebo potvrdíš, že původní údaje jsou správné.
Pokuty za kontrolní hlášení
Pokuty podle § 101h odst. 1 vznikají přímo ze zákona. Finanční úřad nezvažuje okolnosti a vydá platební výměr, pokuta je splatná do 15 dnů od jeho právní moci. Pokutu lze uložit nejpozději do tří let od porušení povinnosti.
| Situace | Pokuta | Poloviční výše |
|---|---|---|
| Podáš hlášení po lhůtě sám, bez výzvy | 1 000 Kč | ne |
| Podáš hlášení až v náhradní lhůtě po výzvě | 10 000 Kč | ano |
| Nepodáš následné hlášení na výzvu k opravě nebo potvrzení | 30 000 Kč | ano |
| Nepodáš hlášení ani v náhradní lhůtě | 50 000 Kč | ano |
Kdo platí polovinu
Pokuty 10 000, 30 000 a 50 000 Kč se snižují na polovinu, pokud jsi plátce jako fyzická osoba, pokud máš čtvrtletní zdaňovací období, nebo pokud jde o s.r.o. s jediným společníkem, který je fyzickou osobou. Mimo tabulku hrozí až 500 000 Kč za závažné ztížení nebo maření správy daní.
Kdy pokuta nevznikne a jak o prominutí žádat
Podle § 101j povinnost platit pokutu nevzniká, pokud jde v daném kalendářním roce o tvoje první prodlení v kategorii 1 000 Kč, případně o první prodlení v kategorii 10 000 Kč. Pokuty 10 000, 30 000 a 50 000 Kč můžeš podle § 101k žádat prominout, pokud lze nepodání s ohledem na okolnosti omluvit. Žádost se podává do tří měsíců od právní moci platebního výměru a má odkladný účinek.
Pět chyb, které vedou k výzvě nebo pokutě
- Firma se čtvrtletním obdobím podává kontrolní hlášení jen čtvrtletně místo každý měsíc.
- Doklad nad 10 000 Kč včetně daně skončí v souhrnném řádku A.5 nebo B.3 místo ve výpisu jednotlivých dokladů.
- Evidenční číslo dokladu nebo DIČ partnera se liší od faktury, takže úřad údaje nespáruje.
- Výzva v datové schránce zůstane bez odpovědi, i když stačilo potvrdit správnost údajů.
- Pozdě došlá faktura od dodavatele se do následného hlášení nedostane do 5 pracovních dnů.
Časté otázky
Kdo musí podávat kontrolní hlášení DPH?
Plátce DPH, který v daném období vystavil doklad s tuzemskou daní, přijal zálohu, přiznává daň jako příjemce nebo uplatňuje odpočet. Neplátci a identifikované osoby ho nepodávají. Nepodává ho ani plátce, který v daném období žádné takové plnění neměl.
Do kdy se kontrolní hlášení podává?
Právnická osoba ho podává za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po jeho skončení, i když přiznání podává čtvrtletně. Fyzická osoba ho posílá ve lhůtě pro podání přiznání k DPH, tedy měsíčně nebo čtvrtletně. Lhůtu nejde prodloužit.
Musím podat hlášení, když jsem za měsíc nic nefakturoval?
Pokud jsi neuskutečnil ani nepřijal žádné plnění, které se do hlášení uvádí, a neuplatňuješ odpočet, povinnost ti nevzniká. Když ti ale přijde výzva k podání, musíš do 5 dnů oznámit, že povinnost nemáš. V aplikaci EPO k tomu slouží rychlá odpověď na výzvu.
Jaký je rozdíl mezi opravným a následným hlášením?
Opravné hlášení podáváš, když chybu najdeš ještě před uplynutím lhůty. Následné podáváš po lhůtě, do 5 pracovních dnů od zjištění chyby. V obou případech uvádíš všechny údaje za období znovu, ne jen opravu.
Kolik je pokuta za pozdní kontrolní hlášení?
Když hlášení podáš po termínu sám, bez výzvy, je pokuta 1 000 Kč. Po výzvě v náhradní lhůtě je to 10 000 Kč a za nepodání ani v náhradní lhůtě 50 000 Kč. Fyzické osoby a plátci se čtvrtletním obdobím platí u vyšších pokut polovinu a první prodlení v roce se za určitých podmínek nepokutuje.
Můžu kontrolní hlášení poslat poštou?
Nemůžeš. Zákon připouští jen elektronické podání ve formátu, který zveřejnila Finanční správa. Hlášení odešleš přes aplikaci EPO na Daňovém portálu nebo jako soubor XML přes datovou schránku.
Zdroje
- Zákon o dani z přidané hodnoty (zakonyprolidi.cz)
- Kontrolní hlášení k DPH, informace Finanční správy (financnisprava.gov.cz)
- Sankce ke kontrolnímu hlášení (financnisprava.gov.cz)
