Nemocenská: kolik dostaneš a kdo ti ji platí

OdLibor Výborný

Nemocenská není jedna dávka, ale dvě fáze, které platí dva různí plátci. Prvních 14 kalendářních dnů ti posílá peníze zaměstnavatel jako náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku, a to za pracovní dny. Od 15. dne přebírá výplatu okresní správa sociálního zabezpečení a platí nemocenské za každý kalendářní den, s procentem, které roste s délkou neschopnosti.

Ve zkratce

  • Dny 1 až 14: náhrada mzdy od zaměstnavatele, 60 % redukovaného průměrného výdělku, jen za pracovní dny a svátky.
  • Od 15. dne: nemocenské od OSSZ za kalendářní dny, 60 % denního vyměřovacího základu do 30. dne, 66 % do 60. dne a 72 % od 61. dne.
  • Karenční doba, tedy tři dny bez peněz, byla zrušena od 1. července 2019. Náhrada běží od prvního dne.
  • Prvních 14 dnů smí dodržování režimu kontrolovat i zaměstnavatel a za porušení ti může náhradu snížit nebo nevyplatit.
  • OSVČ má nemocenské jen při dobrovolném pojištění a dostává ho až od 15. dne.

Jak funguje nemocenská u zaměstnance

Když tě lékař uzná dočasně práce neschopným, začíná ti běžet dvoustupňový systém. Zákoník práce v § 192 ukládá zaměstnavateli platit náhradu mzdy v prvních 14 kalendářních dnech. Zákon o nemocenském pojištění pak od 15. dne přesouvá výplatu na stát, konkrétně na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení.

Podmínka: musíš být nemocensky pojištěný

Náhrada mzdy ti náleží jen tehdy, když ke dni vzniku neschopnosti splňuješ podmínky nároku na nemocenské. U běžného pracovního poměru to znamená, že sjednaný měsíční příjem dosahuje aspoň takzvaného rozhodného příjmu. Jeho výše se pravidelně zvyšuje podle průměrné mzdy, takže aktuální částku si ověř na webu ČSSZ. Pokud vyděláváš méně, jde o zaměstnání malého rozsahu a pojištěný jsi jen v měsících, kdy rozhodného příjmu skutečně dosáhneš.

Náhrada mzdy v prvních 14 dnech

Náhrada činí 60 % průměrného výdělku. Ten se ale nejdřív upraví podobně jako denní vyměřovací základ u nemocenského: do první redukční hranice se počítá celý, nad ní už jen částečně. Hranice pro náhradu mzdy vznikají tak, že se redukční hranice nemocenského vynásobí koeficientem 0,175. U vyššího výdělku proto náhrada tvoří menší podíl z výplaty, protože část příjmu nad hranicemi se do výpočtu promítne jen zčásti nebo vůbec.

Za jaké dny se platí

Náhrada se vyplácí jen za dny, které jsou pro tebe pracovními dny podle rozvrhu směn, a za svátky, za které bys jinak dostal náhradu nebo by se ti mzda nekrátila. Víkend, na který nemáš rozepsanou směnu, tedy zaplacený nemáš. Když tě lékař uzná nemocným v den, kdy už máš odpracovanou celou směnu, začíná čtrnáctidenní období až následujícím dnem.

Kdy přijdou peníze

Zaměstnavatel vyplácí náhradu v nejbližším pravidelném výplatním termínu po předložení potřebných dokladů. Díky eNeschopence se dnes údaje o vzniku a trvání nemoci dozví elektronicky od ČSSZ, přesto mu musíš dát vědět sám. Zákoník práce navíc dovoluje, aby si firma v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu stanovila náhradu vyšší, nejvýš však do výše plného průměrného výdělku.

Nemocenské od 15. dne

Od patnáctého kalendářního dne neschopnosti přebírá výplatu OSSZ. Dávka se počítá z denního vyměřovacího základu, tedy z příjmu za dvanáct kalendářních měsíců před měsícem, kdy jsi onemocněl, vyděleného počtem kalendářních dnů. Tento základ se pak sníží přes tři redukční hranice: do první se počítá 90 %, mezi první a druhou 60 %, mezi druhou a třetí 30 % a příjem nad třetí hranicí se nebere v úvahu. Procento z redukovaného základu se po měsíci a po dvou měsících zvyšuje. Platí se za všechny kalendářní dny včetně víkendů, což je rozdíl proti náhradě mzdy.

Období neschopnosti Kdo platí Výše Za které dny
1. až 14. den zaměstnavatel 60 % redukovaného průměrného výdělku pracovní dny a svátky
15. až 30. den OSSZ 60 % denního vyměřovacího základu kalendářní dny
31. až 60. den OSSZ 66 % denního vyměřovacího základu kalendářní dny
od 61. dne OSSZ 72 % denního vyměřovacího základu kalendářní dny

Redukční hranice se mění každý rok

Částky redukčních hranic se vyhlašují vždy na nový kalendářní rok podle všeobecného vyměřovacího základu. Druhá hranice je jeden a půl násobkem první, třetí je trojnásobkem první. Pokud chceš znát přibližnou částku, použij orientační kalkulačku nemocenského na webu MPSV, na kterou odkazuje i ČSSZ.

Jak dlouho se nemocenské vyplácí

Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku neschopnosti. Do ní se započítávají i předchozí neschopnosti za posledních 380 dnů, ledaže jsi mezi nimi aspoň 190 dnů normálně pracoval. Když se dá čekat, že se brzy uzdravíš, může OSSZ na tvou žádost a podle posudku svého lékaře výplatu prodloužit, pokaždé nejvýš o tři měsíce a celkem nejdéle o 350 dnů.

Kdy dostaneš jen polovinu nebo nic

Nemocenské se krátí na polovinu, když sis neschopnost přivodil zaviněnou účastí ve rvačce, jako přímý následek opilosti nebo drog, nebo při úmyslném trestném činu či přestupku. O polovinu se v takovém případě snižuje i náhrada mzdy od zaměstnavatele. Pokud si neschopnost přivodíš úmyslně, nárok na nemocenské nemáš vůbec.

eNeschopenka: co musíš udělat sám

Od roku 2020 lékař papírové díly neschopenky nevydává. Rozhodnutí posílá elektronicky přímo OSSZ a zaměstnavatel se o něm dozví přes ČSSZ. Ty dostaneš průkaz práce neschopného pojištěnce s termínem další kontroly a povolenými vycházkami, místo tištěného průkazu může přijít i notifikace SMS nebo e-mailem. Žádost o nemocenské nepodáváš, peníze ti OSSZ pošle stejným způsobem, jakým chodí mzda.

Informuj zaměstnavatele hned

Elektronická notifikace tvou povinnost nenahrazuje. Zákon o nemocenském pojištění ti ukládá neprodleně informovat zaměstnavatele o vzniku neschopnosti, o jejím ukončení a v prvních 14 dnech také o změně místa pobytu nebo vycházek. Stačí telefon, SMS nebo e-mail. Jiný účet pro výplatu nahlásíš OSSZ žádostí o změnu způsobu výplaty přes ePortál ČSSZ.

Režim, vycházky a kontroly

Režim stanovuje ošetřující lékař. Musíš se zdržovat na adrese, kterou jsi mu nahlásil, a ven chodit jen v povolených vycházkách. Ty smí lékař povolit nejvýš na šest hodin denně v čase od 7 do 19 hodin a musí určit konkrétní úseky. Změnit místo pobytu můžeš jen s jeho předchozím souhlasem a v prvních 14 dnech to musíš předem oznámit i zaměstnavateli, nejlépe písemně nebo e-mailem.

Kontrola od zaměstnavatele

V prvních 14 dnech smí zaměstnavatel sám ověřit, jestli jsi doma a dodržuješ vycházky. Když tě nezastihne, sepíše záznam a pošle ho tobě, OSSZ a lékaři. Za porušení ti může náhradu mzdy snížit nebo nevyplatit. Zvlášť hrubé porušení je i důvodem k výpovědi, ale za totéž provinění nesmí současně krátit náhradu. Kontroly provádí také OSSZ, a to po celou dobu neschopnosti.

Když tě kontrola nezastihne

Důvod nepřítomnosti musíš vysvětlit nejpozději v pracovní den po kontrole, případně po dni, kdy ses o ní dozvěděl. Pokud jsi byl třeba u lékaře, měj k tomu doklad. Zákon ti také ukládá označit místo pobytu tak, aby se kontrola dala provést.

Ochrana v práci během nemoci

Po dobu, kdy jsi uznán dočasně práce neschopným, ti zaměstnavatel nemůže dát výpověď. Výjimkou je neschopnost, kterou sis přivodil úmyslně nebo jako přímý následek opilosti či drog. Pokud tě nemoc zastihne ve zkušební době, ta se prodlužuje o pracovní dny, které jsi kvůli ní neodpracoval. Na delší pauzu se vyplatí připravit i s ohledem na návrat do práce po nemoci.

Ochranná lhůta po skončení práce

Když ti pracovní poměr skončí a onemocníš do sedmi kalendářních dnů, nemocenské ti náleží i tak. Této době se říká ochranná lhůta. Trvalo-li pojištění kratší dobu, je lhůta stejně krátká. Z dohody o provedení práce a ze zaměstnání malého rozsahu ochranná lhůta neplyne vůbec, takže po skončení brigády na dohodu už nárok nemáš.

DPP, DPČ a OSVČ

U dohod platí stejný mechanismus jako u pracovního poměru, rozhoduje ale výše výdělku v daném měsíci. Na dohodu o provedení práce jsi nemocensky pojištěný jen v měsících, kdy ti zaměstnavatel zúčtoval aspoň zákonnou hranici odvozenou z průměrné mzdy. U dohody o pracovní činnosti rozhoduje rozhodný příjem. Pokud v daném měsíci pojištěný jsi, dostaneš prvních 14 dnů náhradu odměny z dohody a pak nemocenské. Rozdíly mezi typy úvazků shrnuje přehled DPP, DPČ nebo HPP.

Živnostník bez pojištění nedostane nic

Pro OSVČ je nemocenské pojištění dobrovolné. Přihlášku podáváš na OSSZ a pojištění vzniká dnem v ní uvedeným, nejdříve dnem podání. Nárok vznikne, jen když jsi pojištěný aspoň tři měsíce bezprostředně před onemocněním. Náhradu mzdy živnostník nemá, nemocenské dostává až od 15. dne. Jestli podnikáš vedle zaměstnání, chrání tě v nemoci hlavně pojištění z pracovního poměru.

Šest chyb, které tě připraví o peníze

  1. Nenahlásíš zaměstnavateli neschopnost hned s tím, že to přece ví z eNeschopenky.
  2. Odjedeš se léčit k rodičům bez souhlasu lékaře a bez oznámení firmě.
  3. Jdeš ven mimo povolené vycházky, třeba nakoupit večer po sedmé.
  4. Kontrole nevysvětlíš nepřítomnost do následujícího pracovního dne.
  5. Jako OSVČ se přihlásíš k pojištění až ve chvíli, kdy už ti není dobře.
  6. Na dohodě nesleduješ, jestli tvůj měsíční výdělek dosahuje hranice pro pojištění.

Časté otázky

Kolik dostanu na nemocenské?

Prvních 14 dnů ti zaměstnavatel platí 60 % redukovaného průměrného výdělku za pracovní dny. Od 15. dne dostáváš od OSSZ 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne 66 % a od 61. dne 72 %. Orientační částku spočítá kalkulačka na webu MPSV.

Platí se první tři dny nemoci?

Ano. Karenční doba, kdy první tři dny nemoci nebyly placené, skončila 1. července 2019. Od té doby ti náhrada mzdy náleží od prvního pracovního dne neschopnosti.

Musím o nemocenské žádat?

Nemusíš. Lékař pošle rozhodnutí o neschopnosti elektronicky na OSSZ a zaměstnavatel doplní podklady o tvém výdělku. Sám jen neprodleně oznámíš zaměstnavateli, že jsi nemocný, a později i to, že neschopnost skončila.

Kdy může zaměstnavatel snížit náhradu mzdy?

Když v prvních 14 dnech nedodržuješ pobyt na nahlášené adrese nebo povolené vycházky. Podle závažnosti porušení ti může náhradu snížit nebo nevyplatit vůbec. Pokud ti za stejné porušení dal výpověď, krátit náhradu už nesmí.

Jak dlouho můžu být na nemocenské?

Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku neschopnosti. Když lze čekat brzké uzdravení, může OSSZ na tvou žádost výplatu prodloužit, vždy nejvýš o tři měsíce a celkem o 350 dnů.

Má OSVČ nárok na nemocenskou?

Jen pokud se k nemocenskému pojištění dobrovolně přihlásí a platí ho aspoň tři měsíce před onemocněním. Dávku pak dostává od 15. dne neschopnosti, prvních 14 dnů jí nikdo neplatí.

Když nestůněš ty, ale tvoje dítě, nejde o nemocenskou, a podmínky, za kterých dostaneš ošetřovné na nemocné dítě, se řídí jinými pravidly.

Zdroje

Další články z této rubriky