Paušální výdaje: sazby, stropy a kdy se vyplatí
Paušální výdaje ti dovolí snížit příjmy z podnikání o pevné procento místo toho, abys sbíral a evidoval každou účtenku. Zákon o daních z příjmů v § 7 odst. 7 stanoví čtyři sazby: 80 % pro řemeslné živnosti a zemědělství, 60 % pro ostatní živnosti, 40 % pro jiné samostatné činnosti a 30 % pro nájem obchodního majetku. Každá sazba má strop, který odpovídá příjmům dvou milionů korun. Výhodné jsou hlavně tehdy, když tvoje skutečné náklady procento nedosahují.
Ve zkratce
- Výdaje procentem z příjmů uplatňuješ místo skutečných výdajů, ne vedle nich. Paušál podle zákona kryje veškeré výdaje spojené se samostatnou činností.
- Sazby jsou 80, 60, 40 a 30 % podle druhu činnosti, se stropy 1 600 000, 1 200 000, 800 000 a 600 000 Kč.
- Účtenky schovávat nemusíš, ale vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek musíš vždycky.
- Slevu na manžela i daňové zvýhodnění na děti si s paušálem uplatnit můžeš, dřívější omezení už v zákoně není.
Jak fungují výdaje procentem z příjmů
Daň z příjmů ze samostatné činnosti se počítá z rozdílu mezi příjmy a výdaji, kterému zákon říká dílčí základ daně. Výdaje můžeš prokázat dvěma způsoby. Buď vedeš daňovou evidenci nebo účetnictví a uplatňuješ skutečně vynaložené náklady doložené doklady, nebo zvolíš výdaje procentem z příjmů. V druhém případě vynásobíš své příjmy sazbou, která patří k tvé činnosti, a výsledek odečteš.
Paušál kryje všechny výdaje
Zákon v § 7 odst. 8 výslovně říká, že v paušální částce jsou zahrnuty veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s příjmy ze samostatné činnosti. Navíc proto neuplatníš nic, ani nákup drahého stroje, ani nájem dílny, ani pohonné hmoty. Služební auto koupené v roce s paušálem se do daně nepromítne ani odpisy. Tohle je nejčastější omyl začínajících živnostníků, kteří čekají, že si k procentu přidají ještě větší investice.
Příklad výpočtu
Řekněme, že máš volnou živnost a za rok vyfakturuješ a dostaneš zaplaceno jeden milion korun. Sazba 60 % ti dá výdaje 600 000 Kč a dílčí základ daně vychází na 400 000 Kč. Kdybys měl řemeslnou živnost se sazbou 80 %, výdaje by byly 800 000 Kč a základ jen 200 000 Kč. Z tohoto základu se pak počítá daň a odvozuje se od něj i vyměřovací základ pro sociální a zdravotní pojištění.
Sazby a stropy podle druhu činnosti
Sazba závisí na tom, z jaké činnosti příjem plyne, ne na tom, jak velké náklady obor obvykle má. Rozhoduje druh oprávnění a u živnosti to, jestli je řemeslná. Řemeslné živnosti jsou vyjmenované v příloze č. 1 živnostenského zákona, takže si to ověříš podle svého výpisu z živnostenského rejstříku. Přehled sazeb a stropů podle zákona o daních z příjmů najdeš v tabulce.
| Druh příjmu | Sazba | Nejvyšší výdaje |
|---|---|---|
| Řemeslná živnost, zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství | 80 % | 1 600 000 Kč |
| Ostatní živnosti (volné, vázané, koncesované) | 60 % | 1 200 000 Kč |
| Jiné podnikání, nezávislé povolání, autorská práva | 40 % | 800 000 Kč |
| Nájem majetku zařazeného v obchodním majetku | 30 % | 600 000 Kč |
Co spadá do 40 %
Sazba 40 % se uplatní na jiné příjmy ze samostatné činnosti. Patří sem podnikání, ke kterému potřebuješ jiné oprávnění než živnostenský list, příjmy z nezávislého povolání a příjmy z autorských práv, třeba honoráře za knihu nebo fotografie. Výjimkou jsou drobné autorské příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize do 10 000 Kč měsíčně od jednoho plátce. Z nich se daň sráží přímo a do přiznání je nezahrnuješ.
Víc činností najednou
Pokud máš víc druhů samostatné činnosti, třeba řemeslnou živnost a vedle ní autorské honoráře, uplatníš u každé její vlastní sazbu. Způsob ale musí být stejný pro všechny činnosti, které tvoří jeden dílčí základ daně. Pokyny ministerstva financí k přiznání to říkají jasně: buď všude skutečné výdaje, nebo všude procento. Kombinace typu paušál u živnosti a účtenky u honorářů nejde.
Paušální výdaje, nebo skutečné náklady
Rozhodnutí je hlavně o číslech. Sečti, kolik tě činnost za rok opravdu stojí, včetně odpisů majetku, nájmu, materiálu, telefonu a cest, a porovnej to s procentem z příjmů. Když jsou skutečné náklady nižší než paušál, vyhrává paušál. U profesí s notebookem a pár licencemi bývá rozdíl velký, u řemeslníka s drahým materiálem těsnější. Paušál navíc šetří práci, protože neřešíš, který výdaj je daňově uznatelný.
Kdy jsou lepší skutečné výdaje
Skutečné výdaje se vyplatí, když máš drahý materiál, zaměstnance, nájem provozovny nebo plánuješ velkou investici, kterou budeš odepisovat. Hodí se i ve chvíli, kdy chceš vykázat daňovou ztrátu, protože paušál z podstaty věci nikdy nepřesáhne příjmy. Pak ale musíš vést daňovou evidenci podle § 7b. Jak taková evidence vypadá a co do ní patří, vysvětluje náš přehled základů účetnictví pro OSVČ.
Jakou evidenci musíš vést i s paušálem
Ani s paušálem se bez papírů neobejdeš. Zákon ti ukládá vést vždy záznamy o příjmech a evidenci pohledávek, tedy faktur, které jsi vystavil a které ti ještě nikdo nezaplatil. Příjmy se pro daň počítají podle toho, kdy peníze skutečně přišly, ne kdy jsi vystavil fakturu. Pohledávky jsou důležité hlavně při ukončení nebo přerušení činnosti, kdy o jejich hodnotu musíš zvýšit základ daně.
Slevy na dani a zvýhodnění na děti
Dřívější verze zákona omezovala poplatníky s paušálem, kteří chtěli uplatnit slevu na manžela nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Toto ustanovení, § 35ca, je dnes zrušené. S paušálními výdaji si tedy můžeš uplatnit základní slevu na poplatníka, slevu na manžela, pokud splníš její podmínky, i zvýhodnění na děti. Podmínky a výši slev si ověř pro konkrétní rok, protože se mění častěji než sazby paušálu.
Pozor na spolupracující manželku
Část příjmů a výdajů můžeš za zákonných podmínek převést na spolupracující osobu, nejčastěji na manželku nebo manžela. Zákon ale zakazuje rozdělovat příjmy a výdaje na manžela, na kterého zároveň uplatňuješ slevu na dani. Musíš si tedy vybrat jedno, nebo druhé, obojí zároveň nejde. Než se rozhodneš, spočítej si obě varianty pro celou domácnost, nejen pro sebe.
Přechod mezi paušálem a skutečnými výdaji
Způsob uplatnění výdajů volíš každý rok v přiznání. Když jsi dosud uplatňoval skutečné výdaje a nově chceš paušál, zákon v § 23 odst. 8 požaduje úpravu základu daně za předchozí rok. Ten zvýšíš o pohledávky, které by se po zaplacení staly příjmem, o nespotřebované zásoby a sníží se o dluhy, které by se po zaplacení staly výdajem. Úprava se dělá dodatečným daňovým přiznáním.
Do kdy úpravu stihnout
Dodatečné přiznání za předchozí rok můžeš podat a daň doplatit až do lhůty pro podání přiznání za rok, ve kterém jsi na paušál přešel. Když to stihneš, nehledí se na tebe jako na dlužníka v prodlení. Opačný přechod, z paušálu zpět na skutečné výdaje, má vlastní souvislosti, třeba s fakturami vystavenými ještě v paušálním roce. U něj se vyplatí poradit s daňovým poradcem dřív, než přiznání podáš.
Paušál při zaměstnání a rozdíl proti paušální dani
Výdaje procentem z příjmů můžeš použít i u vedlejší činnosti, když jsi zároveň zaměstnaný. Dílčí základ ze živnosti se pak v daňovém přiznání sečte se základem ze mzdy. Jak skloubit obojí, aby to zaměstnavatel i úřady akceptovali, popisuje článek o podnikání vedle zaměstnání. Kdo teprve začíná, najde postup v návodu na založení živnosti krok za krokem.
Paušální daň je jiný režim
Výdajový paušál si nepleť s paušální daní podle § 7a. Paušální daň je samostatný režim s pásmy podle výše příjmů, ve kterém se daň nepočítá z rozdílu příjmů a výdajů. Má vlastní podmínky, například nesmíš být plátcem DPH a ostatní příjmy, třeba z nájmu nebo kapitálu, jsou omezené na nízkou částku. Výdaje procentem z příjmů naproti tomu jen snižují základ daně a daňové přiznání podáváš jako každý jiný podnikatel.
Na co si dát pozor, než paušál zvolíš
- Ověř si v živnostenském rejstříku, jestli máš řemeslnou, nebo jinou živnost. Rozdíl mezi 80 a 60 % je velký.
- Spočítej skutečné náklady za rok včetně odpisů a porovnej je s procentem.
- Při příjmech nad dva miliony korun počítej se stropem výdajů.
- Plánuješ velkou investici? S paušálem si ji do výdajů nepromítneš.
- Při přechodu ze skutečných výdajů připrav dodatečné přiznání za předchozí rok.
Časté otázky
Kolik procent paušálních výdajů mám jako živnostník?
Záleží na druhu živnosti. Řemeslné živnosti uplatňují 80 %, ostatní živnosti, tedy volné, vázané a koncesované, 60 %. Do které skupiny patříš, zjistíš podle přílohy živnostenského zákona nebo podle výpisu z živnostenského rejstříku.
Můžu si k paušálu přičíst ještě nákup auta nebo počítače?
Ne. Zákon říká, že paušál kryje veškeré výdaje spojené se samostatnou činností, takže žádný výdaj navíc neuplatníš. Pokud plánuješ velkou investici, spočítej si, jestli by v tom roce nevyšly lépe skutečné výdaje.
Musím s paušálem schovávat účtenky?
Účtenky za nákupy pro daň z příjmů nepotřebuješ. Musíš ale vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek a schovávat vydané faktury a výpisy, kterými příjmy doložíš. Plátce DPH má navíc povinnosti podle zákona o DPH.
Můžu mít paušál u živnosti a skutečné výdaje u honorářů?
Ne, u všech samostatných činností, které tvoří jeden dílčí základ daně, musíš postupovat stejně. Procenta se ale liší, takže u živnosti použiješ její sazbu a u autorských honorářů 40 %.
Uplatním si s paušálem slevu na manželku a na děti?
Ano. Dřívější omezení pro paušalisty ze zákona zmizelo, takže slevu na manžela i daňové zvýhodnění na děti uplatníš za stejných podmínek jako ostatní. Jen nesmíš na manželku zároveň převádět příjmy jako na spolupracující osobu.
Co se stane, když mám příjmy nad dva miliony korun?
Paušál uplatnit můžeš dál, výdaje se ale zastaví na zákonném stropu, u ostatních živností na 1 200 000 Kč. Všechno nad hranicí zdaníš bez odpočtu, proto se při vysokém obratu vyplatí přepočítat skutečné výdaje.
Je paušální výdaj totéž co paušální daň?
Není. Výdajový paušál jen snižuje základ daně a daňové přiznání podáváš jako dřív. Paušální daň je zvláštní režim s pásmy podle příjmů a vlastními podmínkami vstupu, například nesmíš být plátcem DPH.
Zdroje
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (zakonyprolidi.cz)
- Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon (zakonyprolidi.cz)
- Daň z příjmů fyzických osob (financnisprava.cz)
