Nejhůře placená zaměstnání v Česku

špatné zaměstnání

Rozdíly v odměňování jsou v Česku výrazné a existují obory, kde se lidé dlouhodobě pohybují u spodní hranice mezd. Vědět, které to jsou a proč, není o nálepkování, je to užitečné pro každého, kdo přemýšlí o kariéře nebo o tom, jak se posunout výš. Nízká mzda navíc není doživotní verdikt; z hůře placeného oboru vede několik cest k lepšímu ohodnocení. V tomto přehledu si projdeme, které profese patří k nejhůře placeným, co mají společné a hlavně jak se z nich propracovat dál. Konkrétní čísla se rok od roku mění, proto se soustředíme na obory a principy.

Ve zkratce

  • Nejníže placené obory mají společné to, že jsou snadno nahraditelné.
  • Nízká mzda není doživotní verdikt, cest ven vede několik.
  • Nejrychlejší posun bývá specializace uvnitř stejného oboru.
  • Region a velikost zaměstnavatele mění odměnu i u stejné práce.
  • Směnný a sezonní provoz zvyšuje příjem, ale platí se za to jinde.
  • Vzdálenost mezi minimální a mediánovou mzdou ukazuje prostor pro růst.

Které obory platí nejméně

Napříč mzdovými statistikami se u spodní hranice dlouhodobě objevují podobné oblasti, typicky některé služby, pomocné a nekvalifikované práce, část maloobchodu, pohostinství, úklidu a sezonních prací. Nejnižší mzdy najdete tam, kde je práce snadno nahraditelná, nevyžaduje specifickou kvalifikaci a je vysoká nabídka pracovních sil.

Co mají nízko placené obory společné

Za nízkou mzdou obvykle stojí kombinace faktorů. Snadná nahraditelnost, když práci zvládne rychle skoro kdokoli, cena klesá. Nízká kvalifikační bariéra, nevyžaduje-li role vzdělání ani praxi, konkuruje o ni hodně lidí. Nízká přidaná hodnota, profese, které firmě přímo negenerují velké tržby. A vysoká nabídka pracovníků oproti poptávce. Pochopit tyto faktory je první krok k tomu se z nich vymanit, cesta výš vede přesně opačným směrem, jak ukazuje článek Nejlépe placená zaměstnání v Česku.

Jak se z nízko placeného oboru posunout

Nízká mzda není trvalý stav. Konkrétní cesty:

  • Získat kvalifikaci nebo specializaci, i kratší kurz či certifikace zvýší vaši cenu.
  • Rekvalifikovat se do žádaného oboru, přechod do IT, techniky nebo řemesla s nedostatkem lidí je dnes reálný.
  • Posunout se v rámci oboru výš, z řadové pozice na vedoucí, specialistu nebo do náročnějšího provozu.
  • Vyjednat víc tam, kde jste, často necháváte peníze na stole; jak na to, ukazuje Jak požádat o zvýšení platu.
  • Zvážit podnikání, v některých profesích vydělá OSVČ víc než zaměstnanec; kde začít, popisuje Jak začít podnikat.

Roli hraje i region a zaměstnavatel

Stejná práce může být v různých částech republiky a u různých firem zaplacená hodně odlišně. Velká města a silnější zaměstnavatelé obvykle platí víc, i když mají vyšší náklady na život. Při hledání proto porovnávejte nejen obor, ale i konkrétní firmu a lokalitu, někdy stačí změnit zaměstnavatele ve stejné profesi a mzda povyroste.

Nízká mzda není konec cesty

Nejdůležitější poselství je, že hůře placený obor bývá startovní čára, ne cíl. Klíčem je nezůstat pasivní, investovat do dovedností, sledovat, kde je poptávka, a nebát se změny. I malý krok (kurz, změna firmy, žádost o zvýšení) může nastartovat posun k lepšímu ohodnocení. Vaše hodnota na trhu není daná, dá se budovat.

Kde brát aktuální čísla

Minimální mzda i mzdové statistiky se mění každý rok, takže konkrétní částky v článku by za chvíli nesouhlasily. Praktičtější je vědět, kde je hledat: výši minimální mzdy vyhlašuje MPSV, mzdy podle odvětví a regionů zveřejňuje ČSÚ.

Užitečnější než jednotlivé číslo je vzdálenost mezi minimální a mediánovou mzdou. Právě ta ukazuje, jak velký prostor pro posun hůře placené obory mají, a proč se vyplatí na spodní hranici nezůstat. Ta vzdálenost je dlouhodobě velká bez ohledu na to, jaká čísla zrovna platí.

Při srovnávání se dívej na medián svého oboru a regionu, ne na celostátní průměr. Průměr je tažený nahoru nejvyššími příjmy, takže působí, jako by na tom byli všichni lépe, než je pravda. Medián je poctivější měřítko a hlavně se s ním dá argumentovat, protože si ho protistrana může ověřit.

Poslední užitečné vodítko je nesledovat jen mzdu, ale i poptávku. Obor, ve kterém dlouhodobě chybí lidé, dřív nebo později zvedne odměny, i když je zrovna nemá vysoké. Statistiky volných míst jsou proto stejně zajímavé jako mzdové tabulky.

Co dělat v prvním roce, když chceš pryč

Nejrychlejší posun nezačíná změnou oboru, ale získáním něčeho, co tvoje práce zatím nevyžaduje. Osvědčení, průkaz nebo kurz, který otevírá kvalifikovanou verzi téže práce, bývá otázka týdnů a mění tvoji pozici okamžitě. Řada zaměstnavatelů takové vzdělání sama platí, jen se o tom nemluví, dokud se člověk nezeptá.

Druhý krok je jazyk nebo technika. V provozech s mezinárodním zázemím se za tutéž práci platí jinak, když s ní člověk zvládne i komunikaci nebo ovládání konkrétního zařízení. To jsou dovednosti, které se dají doplnit vedle zaměstnání a nesou se s tebou dál.

Třetí věc je vidět dopředu. Zapiš si, co se v tvém oboru platí jinde a jaká role je o stupeň výš. Bez toho se snadno stane, že člověk odpracuje roky ve stejné pozici jen proto, že netušil, kam by se dal posunout.

Kdy má smysl zůstat

Ne každá nízká mzda je důvod k odchodu. Když je práce jistá, kolektiv funguje a zaměstnavatel platí vzdělání, může být rok nebo dva investicí, která se vrátí. Rozhoduje, jestli se tvoje pozice zlepšuje, nebo jen plyne čas.

Test je jednoduchý: napiš si, co umíš dnes a co jsi uměl před rokem. Když se seznam nezměnil, je čas něco udělat, ať už uvnitř firmy nebo mimo ni. Když se změnil, dává smysl vydržet a využít toho při nejbližším jednání o mzdě.

Šest chyb, které drží člověka u spodní hranice

  1. Zůstat v roli, kterou zvládne kdokoli po zaškolení. Nahraditelnost je hlavní důvod nízké mzdy.
  2. Neptat se na možnost postupu. Firmy málokdy nabízejí samy, když je práce odvedená.
  3. Odmítat kurzy a osvědčení. Právě ty oddělují pomocnou práci od kvalifikované.
  4. Přehlížet rozdíly mezi zaměstnavateli. I ve stejném oboru se platí velmi různě.
  5. Brát přesčasy jako řešení. Zvýší příjem teď a zavřou cestu ke změně.
  6. Nesledovat, co se v oboru platí jinde. Bez srovnání nepoznáš, že jsi pod trhem.

Často kladené otázky

Které obory jsou v Česku nejhůře placené?

K nejhůře placeným patří dlouhodobě část služeb, pomocné a nekvalifikované práce, úklid, pohostinství a sezonní práce. Nejnižší mzdy jsou tam, kde je práce snadno nahraditelná, nevyžaduje kvalifikaci a je vysoká nabídka pracovních sil.

Proč mají některé profese tak nízké mzdy?

Kvůli kombinaci snadné nahraditelnosti, nízké kvalifikační bariéry, nízké přidané hodnoty a vysoké nabídky pracovníků. Když práci zvládne skoro kdokoli a firmě přímo negeneruje velké tržby, cena práce klesá.

Jak se dostat z hůře placené práce k lepší?

Získejte kvalifikaci nebo specializaci, zvažte rekvalifikaci do žádaného oboru, posuňte se v rámci oboru výš, vyjednejte víc u současného zaměstnavatele nebo zvažte podnikání. Nízká mzda je startovní čára, ne cíl.

Vyplatí se kvůli platu změnit obor?

Může, hlavně pokud přejdete do oboru s nedostatkem lidí a slušným ohodnocením (IT, technika, řemesla). Rekvalifikace je dnes reálná i pro lidi z jiných profesí; klíčem je doložit, co skutečně umíte.

Rozhoduje o mzdě jen obor?

Ne, roli hraje i region a konkrétní zaměstnavatel. Stejná práce může být v různých městech a firmách zaplacená odlišně. Někdy stačí změnit zaměstnavatele ve stejné profesi a mzda povyroste.

Vyplatí se kvůli vyšší mzdě dojíždět?

Spočítej si to na hodinu skutečně obětovaného času, ne jen na hrubou mzdu. K nákladům na dopravu připočti dobu strávenou na cestě, protože i ta je odpracovaná, jen nezaplacená. Dojíždění dává smysl tam, kde vedle vyšší mzdy otevírá i lepší roli, ne tam, kde je jediným ziskem pár set korun navíc.

Další články z této rubriky