Druhá vlna EET se rozjela, výjimky padly

Elektronická evidence tržeb je stále velice aktuálním tématem, o kterém se hovoří zejména s nástupem tzv. druhé vlny této akce od 1. března. Jak vše probíhá? Objevují se diskuse a návrhy na téma, zda by někteří měli mít výjimky, nebo nikoli. Padají třeba slova jako e-shopy, řemeslníci, farmářské trhy. Opravdu jsou důvody, aby se EET některých podnikatelů netýkala?

První část proběhla v pořádku

Především je na úvod třeba říci, že elektronická evidence tržeb svůj smysl má. Nejde o samoúčelnou buzeraci, jak si mnozí myslí. Pravda je totiž taková, že spousta lidí při evidování tržeb podvádí ve velkém. Kdyby nepodváděli a chovali se alespoň v rámci možností čestně, podobné nástroje by nebylo nutné zavádět. Situace je ale bohužel jiná. Spousta podnikatelů a své zboží nevystavuje účtenky, jde o takový systém malá domů, který připravuje stát o nemalý výběr daní. Proto bylo nezbytné připravit nějaký nástroj, jenž by podvodům při evidenci tržeb zabránil. I podle ředitele Generálního finančního ředitelství Martina Janečka proběhla první vlna EET v klidu. Ovšem tehdy šlo zhruba o 50 tisíc podnikatelských subjektů. Dnes je toto číslo vyšší.

E-shopy evidují v momentě avíza

Druhá vlna EET spouštěná od počátku března zahrnuje zhruba čtvrt milionu podnikatelů, tedy přibližně pětkrát větší číslo. V souvislosti s tím vyplynula na povrch také spousta otázek s tím souvisejících. Například otázka e-shopů. Těch se samozřejmě zákon týká také, ovšem jde o to, k jakému okamžiku je platba evidována. U e-shopu jde totiž o specifičtější kategorii, neboť někdy trvá zpracování platby několik hodin či dní – to se již vyřešilo. Evidence funguje v momentě, kdy dojde avízo o zaplacení. Neprošly ani návrhy na výjimky farmářských trhů nebo řemeslníků, podle Janečka jsou schůdná pravidla i pro ně a není žádná skupina podnikatelů, která by měla být z EET vyňata.