Přehled OSVČ: lhůty, podání a co z něj vyplyne

Přehled OSVČ podáváš každý rok dvakrát: správě sociálního zabezpečení a své zdravotní pojišťovně, vždy nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro daňové přiznání. Z obou formulářů vyjde, kolik pojistného jsi za uplynulý rok skutečně měl zaplatit, jestli máš doplatek nebo přeplatek a jak vysoké budou nové zálohy. Kdo je po celý rok v paušálním režimu, přehledy nepodává. Všichni ostatní je musí poslat elektronicky.

Co je přehled o příjmech a výdajích a proč ho podáváš

Během roku platíš pojistné jen zálohově, podle výsledků předchozího roku. Teprve po skončení roku se z daňového základu spočítá skutečné pojistné a porovná se s tím, co jsi zaplatil. K tomu slouží přehled o příjmech a výdajích. Pro důchodové pojištění ho upravuje § 15 zákona č. 589/1992 Sb., pro zdravotní pojištění § 24 zákona č. 592/1992 Sb.

Z čeho se pojistné počítá

Základem je daňový základ ze samostatné činnosti, tedy příjmy po odečtení výdajů. U důchodového pojištění je vyměřovacím základem 55 % daňového základu, zaokrouhleno na celé koruny nahoru. Pokud ti vyjde méně, než je zákonné minimum pro daný rok, platíš pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minima a stropy se každý rok mění, ber je z aktuálních pokynů.

Kdo přehled OSVČ podává a kdo ne

Povinnost má každá osoba samostatně výdělečně činná, která aspoň po část kalendářního roku podnikala. Nezáleží na tom, jestli šlo o hlavní, nebo vedlejší činnost. Přehled podáváš i za rok, ve kterém jsi živnost teprve založil nebo ukončil. Pokud podnikáš vedle práce, projdi si i článek o tom, jak podnikat vedle zaměstnání, protože vedlejší činnost má u sociálního pojištění vlastní pravidla.

Paušální režim: kdy se přehled nepodává

Oba zákony výslovně vyjímají osobu, jejíž daň z příjmů se za dané období rovná paušální dani. Kdo byl v paušálním režimu celý rok a podmínky splnil, nepodává daňové přiznání ani přehledy. Zálohy na důchodové a zdravotní pojištění platí v jedné paušální záloze přes finanční správu. Výjimkou je dobrovolné nemocenské pojištění, které se platí okresní správě sociálního zabezpečení zvlášť, protože v paušální záloze není.

Kdy přehled podat musíš, i když jsi byl v paušálu

Podle pokynů ČSSZ přehled podáváš, pokud jsi byl v paušálním režimu, ale vznikla ti povinnost podat daňové přiznání. Typicky jde o situace, kdy jsi překročil hranici příjmů pro zvolené pásmo, stal ses plátcem DPH, stal ses společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, anebo jsi během roku přestal být OSVČ. Pak se pojistné dopočítává klasicky přes přehled.

Lhůty: jak zjistit svůj termín

Pevné datum neexistuje. Lhůta je u obou úřadů navázaná na termín daňového přiznání a končí jeden měsíc po něm. Když termín padne na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den. Konkrétní data si proto ověř v pokynech ČSSZ a na webu pojišťovny.

Tři obvyklé varianty

Jak podáváš daňové přiznání	Kdy přibližně končí lhůta pro přehledy
Sám, ve standardní lhůtě (papírově i elektronicky)	začátkem května
Sám, elektronicky po standardní lhůtě v prodloužené lhůtě	začátkem června
Přes daňového poradce po standardní lhůtě	začátkem srpna

Pokud ti finanční úřad lhůtu pro přiznání prodloužil rozhodnutím, přehled ČSSZ podáváš do jednoho měsíce po uplynutí té prodloužené lhůty.

Daňový poradce a povinnost to oznámit

Delší lhůta díky poradci neplatí automaticky. ČSSZ i pojišťovně musíš sdělit, že přiznání za tebe podává daňový poradce, a to nejpozději přímo v přehledu, kde je na to kolonka. Podle pokynů ČSSZ platí, že když v přehledu neuvedeš způsob podání přiznání, má se za to, že jsi ho podal k prvnímu dubnu. Pak se ti počítá nejkratší lhůta.

Jak přehled podat elektronicky

Pokud máš zpřístupněnou datovou schránku zřízenou ze zákona, musíš ČSSZ posílat přehled i další podání na předepsaných tiskopisech výhradně elektronicky. K papírovému podání se podle ČSSZ bez řádného odůvodnění nepřihlíží, listinně jde podat jen výjimečně, když elektronické podání z technických důvodů nejde. U zdravotního pojištění zákon předepisuje elektronickou datovou zprávu všem a VZP přehled nepřijímá na přepážce ani poštou.

ePortál ČSSZ

Nejpohodlnější cesta k ČSSZ je ePortál, kde ti formulář část údajů vyplní sám. Odeslat ho můžeš přímo, nebo ho vyexportovat a poslat datovou schránkou. Vyúčtování přehledu a platební údaje pak najdeš ve službě Stav pohledávek na pojistném, penále a pokutách OSVČ.

Zdravotní pojišťovna

U VZP můžeš přehled poslat přes klientský portál Moje VZP, datovou schránkou nebo přes službu VZP Point. U ostatních pojišťoven si způsob elektronického podání ověř na jejich webu, zákonná povinnost podat přehled jen elektronicky platí pro všechny stejně.

Co z přehledu vyplyne: doplatek, přeplatek a nové zálohy

Výsledkem každého přehledu je jedno číslo: rozdíl mezi skutečným pojistným a zaplacenými zálohami. Kladný rozdíl je doplatek, záporný přeplatek. Druhým výsledkem je výše záloh na další období, protože ty se odvíjejí od právě přiznaného daňového základu. Na podklady se vyplatí mít pořádek, pomůže ti průvodce účetnictvím pro OSVČ.

Doplatek do 8 dnů

U ČSSZ i u pojišťovny je doplatek splatný nejpozději do 8 dnů po dni, kdy jsi přehled podal nebo ho podat měl. Za den úhrady se u ČSSZ bere den připsání na účet okresní správy, ne den odeslání z banky. Pokud doplatek nebo zálohy nezaplatíš včas, naskakuje penále, jehož výše se řídí občanskoprávními předpisy o úroku z prodlení.

Přeplatek

U ČSSZ se samotné podání přehledu považuje za žádost o vrácení přeplatku, způsob vrácení zvolíš přímo ve formuláři. Okresní správa ho vrací do jednoho měsíce ode dne, kdy ho zjistila, ale nejdřív jím uhradí tvé případné splatné dluhy. VZP přeplatek podle svých informací vrací do měsíce od podání přehledu, pokud jsi o vrácení v přehledu požádal.

Od kdy platíš nové zálohy

Tady se oba úřady liší o měsíc. U ČSSZ platí nová výše zálohy až od měsíce následujícího po měsíci, kdy jsi přehled podal nebo ho podat měl. U VZP platíš novou zálohu poprvé už za měsíc, ve kterém jsi přehled podal nebo podat měl. Splatnost se liší také: zálohu ČSSZ platíš během měsíce, za který se platí, zálohu na zdravotní pojištění do 8. dne následujícího měsíce.

Vedlejší činnost a rozhodná částka

U důchodového pojištění se vedlejší samostatná činnost posuzuje mírněji. Pokud tvůj daňový základ z vedlejší činnosti nedosáhl rozhodné částky pro daný rok a nepřihlásil ses k pojištění dobrovolně, vyměřovací základ v přehledu uvedeš nulový a pojistné nevzniká. Rozhodná částka se mění každý rok a krátí se za měsíce, kdy jsi vedlejší činnost nevykonával. Aktuální hodnotu najdeš v pokynech k přehledu na ePortálu ČSSZ.

Důvod vedlejší činnosti se dokládá

Vedlejší činnost není volba, ale stav, který musíš mít čím doložit: zaměstnání zakládající nemocenské pojištění, studium, pobírání důchodu, osobní péče o dítě do čtyř let a další důvody podle zákona o důchodovém pojištění. Povinně dokládané důvody musíš předložit nejpozději do konce měsíce následujícího po podání přehledu. Pozdější doklady se neberou v úvahu a činnost se pak posoudí jako hlavní. Opravným přehledem už charakter činnosti nezměníš.

Opravný přehled

Pokud po podání zjistíš chybu, která zvyšuje vyměřovací základ, třeba po dodatečném daňovém přiznání nebo kontrole z finančního úřadu, musíš podat opravný přehled do 8 dnů ode dne, kdy ses o změně dozvěděl. Když se základ naopak sníží, opravný přehled podat můžeš, a to do konce třetího měsíce po měsíci, kdy jsi chybu zjistil.

Sankce

Za nepodaný nebo opožděný přehled může ČSSZ uložit pokutu podle § 25c zákona č. 589/1992 Sb. a zdravotní pojišťovna pokutu podle § 26 zákona č. 592/1992 Sb. K tomu se přidává penále z neuhrazeného doplatku a záloh. Pojišťovna navíc může do podání přehledu stanovit pravděpodobnou výši pojistného. Když vidíš, že lhůtu nestihneš, podej přehled co nejdřív, penále se s délkou prodlení zvyšuje.

Šest kroků, jak podat přehledy bez stresu

1. Dokonči daňové přiznání, údaje do přehledů z něj přebíráš.
2. Podle způsobu podání přiznání si spočítej lhůtu a ověř přesné datum.
3. Pokud máš daňového poradce, nezapomeň to vyznačit v obou přehledech.
4. Vyplň přehled pro ČSSZ na ePortálu a pro pojišťovnu v jejím portálu.
5. Do 8 dnů zaplať případné doplatky na oba účty a uschovej si potvrzení o podání.
6. Uprav trvalé příkazy na nové zálohy, u pojišťovny o měsíc dřív než u ČSSZ.

Časté otázky

Kdy se podává přehled OSVČ?

Do jednoho měsíce po uplynutí lhůty pro daňové přiznání, a to zvlášť ČSSZ i zdravotní pojišťovně. Při běžném podání přiznání to vychází zhruba na začátek května, při elektronickém podání v prodloužené lhůtě na začátek června a s daňovým poradcem na začátek srpna. Přesná data si ověř pro konkrétní rok.

Musím podávat přehled, když jsem v paušálním režimu?

Ne, pokud jsi byl v paušálním režimu celý rok a tvoje daň se rovná paušální dani. Přehled ale podáváš, když ti vznikla povinnost podat daňové přiznání, třeba kvůli překročení příjmů pásma nebo registraci k DPH. Pak se pojistné dopočítává klasicky.

Do kdy musím zaplatit doplatek pojistného?

Nejpozději do 8 dnů po dni, kdy jsi přehled podal nebo ho podat měl. U ČSSZ rozhoduje den připsání peněz na účet okresní správy. Když zaplatíš později, naskočí penále podle úroku z prodlení.

Co když přehled nepodám včas?

Hrozí pokuta od ČSSZ i od pojišťovny a penále z nezaplaceného doplatku. Pojišťovna může do podání stanovit pravděpodobnou výši pojistného. Nejlepší je podat přehled co nejdřív po zjištění chyby a doplatek rovnou uhradit.

Musím podávat přehled i u vedlejší činnosti s malým příjmem?

Ano, přehled podáváš vždy, když jsi aspoň část roku podnikal. Pokud daňový základ z vedlejší činnosti nedosáhl rozhodné částky, pojistné na důchodové pojištění nevzniká, ale ČSSZ se to dozví právě z přehledu. Zdravotní pojišťovně přehled podáváš také.

Zdroje

• Zákon o pojistném na sociální zabezpečení (zakonyprolidi.cz)
• Zákon o pojistném na zdravotní pojištění (zakonyprolidi.cz)
• ePortál ČSSZ: tiskopis a pokyny (eportal.cssz.cz)