Krkonoše pro začátečníky: lehké túry a pravidla parku

Krkonoše pro začátečníky nabízejí víc, než se zdá: kromě davů na Sněžce tu jsou krátké naučné stezky s pár desítkami výškových metrů, vodopády u silnice i hřebenové cesty, kam tě vyveze lanovka. Nejlehčí start je stezka k Mumlavskému vodopádu v Harrachově nebo Černohorské rašeliniště nad Janskými Lázněmi. Níž najdeš trasy s délkami a stoupáním od Správy KRNAP, pravidla parku, počasí na hřebenech a co dělat, když se něco stane.

Proč se Krkonoše hodí na první horské túry

Krkonoše jsou nejvyšší české hory, ale pro nováčka je důležité, že na hřeben nemusí šlapat od údolí: z Pece jezdí lanovka na Růžovou horu a dál na Sněžku, z Janských Lázní na Černou horu. Zpátky se dá často sjet, takže výlet zkrátíš podle sil. Pro srovnání se hodí průvodce, který popisuje túry ve Vysokých Tatrách pro běžnou kondici.

Krkonoše pro začátečníky: trasy v přehledu

Délky a stoupání u naučných stezek a okruhů pocházejí z tipů na výlet Správy Krkonošského národního parku. U Sněžky jde o zaokrouhlené údaje z turistických portálů, které se mírně liší. Časy chůze správa parku neuvádí.

Trasa	Výchozí bod	Délka	Stoupání	Pro koho
Černohorské rašeliniště	Václavák, Janské Lázně	3,5 km	120 m	úplný začátečník
Živá mrtvá Mumlava k vodopádu	Harrachov	4,7 km	300 m	úplný začátečník, i s kočárkem
Krkonošská tundra po hřebeni	Růžohorky	5,5 km	550 m	začátečník s kondicí
Labský důl	Špindlerův Mlýn	7,5 km	550 m	začátečník s kondicí
Okruh Labský důl, Labská bouda, Zlaté návrší	Špindlerův Mlýn	11,9 km	690 m	střední náročnost
Sněžka Obřím dolem	Pec pod Sněžkou	zhruba 7 km	přes 800 m	střední náročnost, jen mimo zimu

Nejlehčí trasy na první den

K Mumlavskému vodopádu v Harrachově

Naučná stezka Živá mrtvá Mumlava začíná v Harrachově a vede podél řeky kolem vodopádu. Má 4,7 km, 300 metrů stoupání a šest zastavení. Správa parku ji popisuje jako pohodlnou a schůdnou i s kočárkem, takže se hodí i pro rodinu. Vodopád je vysoký necelých deset metrů a široký až deset metrů, za nízkého průtoku se rozpadá do několika menších proudů. Pozor na obří hrnce v korytě, místně zvané čertova oka: jsou hluboké a mají silné proudění, proto se v nich nekoupej.

Černohorské rašeliniště nad Janskými Lázněmi

Nejkratší horský výlet s opravdovým výhledem na hřebeny je naučná stezka Černohorské rašeliniště. Začíná na Václaváku, měří 3,5 km a stoupá jen o 120 metrů. Správa parku ji uvádí jako nenáročný výlet do sedla mezi Černou horou a Světlou. Na Černou horu se dá vyjet lanovkou z Janských Lázní a výlet spojit s vyhlídkou na Modrých kamenech.

Středně těžké trasy, když chceš víc

Labským dolem a k Labskému vodopádu

Ze Špindlerova Mlýna vede po modré značce naučná stezka Labský důl. Má 7,5 km, 550 metrů stoupání a osm zastavení v téměř dokonalém ledovcovém údolí, jak ho popisuje správa parku. Stezka končí u Labské boudy a cestou míjíš kaskády Labského vodopádu. S kočárkem tudy neprojedeš a pevné boty jsou nutnost. Kdo má sílu, může z Labské boudy pokračovat po červené Bucharově cestě s výhledem nad Pančavským vodopádem na Zlaté návrší k Vrbatově boudě. Celý okruh má podle parku 11,9 km a 690 metrů stoupání, náročnost střední.

K prameni Labe

Pramen Labe leží na Labské louce ve výšce asi 1 387 metrů. Samotný pramen je jen symbolická kamenná skruž, za ní stojí stěna se znaky 28 měst, kterými řeka protéká. Nejkratší pěší přístup vede od Vosecké boudy po zelené značce, necelé tři kilometry po hřebeni. Na Voseckou boudu se ale musíš nejdřív dostat, například z Harrachova údolím Mumlavy, a celá túra pak vyjde na delší den.

Krkonošská tundra od Růžohorek

Na Růžohorky vyjedeš lanovkou z Pece pod Sněžkou a odtud začíná hřebenová naučná stezka Krkonošská tundra. Má 5,5 km a 550 metrů stoupání, kočárek se nehodí. Vede nad hranicí lesa, takže za mlhy a větru se tu nováček snadno ztratí. Vyraz jen s dobrou předpovědí.

Obří důl a Luční bouda

Z Pece vede modrá značka údolím Obřího dolu, ledovcového údolí, kterým stoupá cesta k hřebeni. Správa parku nabízí okruh z Pece údolími Modrého a Obřího dolu dlouhý 9,6 km se střední náročností. Kdo chce na hřeben, může zamířit k Luční boudě ve výšce 1 410 metrů, nejstarší horské chatě na hřebenech Krkonoš. Z Pece k ní po modré vede 9,5 km. Provoz boudy si ověř předem.

Sněžka z Pece: kterou cestou

Obřím dolem, kratší a strmější

Nejznámější pěší výstup na Sněžku (1 603 m) vede z Pece po modré Obřím dolem do Obřího sedla ke Slezskému domu a odtud po červené na vrchol. Turistické portály uvádějí zhruba sedm kilometrů a přes 800 výškových metrů, poslední úsek vede po takzvané řetězové cestě. Je to krásná, ale fyzicky náročná trasa, kterou pro úplně první túru nedoporučujeme. V zimě je cesta Obřím dolem uzavřená kvůli lavinovému nebezpečí.

Přes Růžohorky, s možností lanovky

Mírnější varianta vede z Pece na Růžovou horu a dál po hřebeni na vrchol, je o něco delší, ale stoupá rozloženěji. Výhoda pro začátečníka: na Růžové hoře je mezistanice lanovky, takže pokud tě nohy přestanou poslouchat, můžeš nahoru nebo dolů dojet. Na první návštěvu je rozumné vyjet nahoru lanovkou a dolů jít pěšky. Na vrcholu je průměrná roční teplota kolem 0,2 °C a naměřený rekordní vítr dosáhl 223 km/h, takže teplou vrstvu ber i v létě.

Pravidla parku: klidová území a značené cesty

Kde se smí chodit

Krkonošský národní park je rozdělen do čtyř zón ochrany přírody, ale podle správy parku zonace sama běžné návštěvníky neovlivní. Pohyb lidí regulují takzvaná klidová území, mezi které patří i hřebeny západních a východních Krkonoš. V nich je zakázán vstup mimo turisticky značené cesty a v zimě i mimo tyčové značení. Některé cesty jsou navíc uzavřené každou zimu od začátku listopadu do konce dubna. Návštěvní řád připomíná, že se v parku pohybuješ na vlastní nebezpečí.

Co je dál zakázané

Mimo zastavěné území obcí se nesmí tábořit jinde než na místech, která vyhradila správa parku, a oheň se rozdělává jen na vyhrazených místech. Drony jsou v celém parku zakázané a na kole se mimo silnice smí jen po vyznačených cyklotrasách.

Počasí a výstroj na hřebeny

Počasí se mění rychle

Horská služba ve svém desateru radí zjistit si předem předpověď a v zimě i lavinovou situaci, a trasu volit podle nejslabšího člena skupiny. Na hřebenech to platí dvojnásob: dole v údolí může být teplo a bezvětří, zatímco nahoře fouká a je mlha. Když se na hřebeni zatáhne, otoč to zpátky, dokud značky vidíš, a ráno si přečti upozornění Horské služby pro Krkonoše.

Co si vzít s sebou

Základ jsou pevné boty s dobrou podrážkou, protože kamenité cesty v Labském a Obřím dole jsou za mokra kluzké. Jak boty vybrat, popisujeme v průvodci, který řeší výběr turistických bot podle terénu. Do batohu patří nepromokavá bunda, teplá vrstva, čepice, voda, jídlo, lékárnička, vlastní léky a nabitý telefon. Co a jak sbalit, najdeš v článku o tom, jak připravit batoh na horskou túru.

Horská služba a co dělat při nehodě

Číslo 1210 a aplikace Záchranka

Tísňová linka Horské služby je 1210 a funguje nonstop, ze zahraniční sítě vytoč +420 1210. V Krkonoších má Horská služba stanice v údolních obcích i přímo na hřebeni, například na Labské boudě a ve Slezském domě. Aplikace Záchranka umí přivolat Horskou službu jedním tlačítkem, zapsat plánovanou túru a ukázat aktuální nebezpečí na horách.

Když se něco stane

Nejdřív zajisti sebe i zraněného a zraněného přikryj, na hřebeni rychle prochladne. Pak volej 1210 a řekni, co se stalo, kde jsi a kolik lidí potřebuje pomoc. Desatero Horské služby připomíná ještě jednu věc dopředu: před odchodem někomu řekni, kudy jdeš a kdy se chceš vrátit, aby věděl, kdy začít shánět pomoc.

Šest chyb, které začátečníci v Krkonoších dělají

1. Volí jako první túru Sněžku Obřím dolem, i když nemají za sebou žádný delší výstup.
2. Vyrážejí na hřeben podle počasí v údolí a nekontrolují předpověď ani upozornění Horské služby.
3. Zkracují si cestu mimo značku v klidovém území, což je zakázané a v kleči i nebezpečné.
4. Jdou v teniskách po kamenitých cestách Labského nebo Obřího dolu za mokra.
5. Nemají v batohu teplou vrstvu a nepromokavou bundu, protože dole bylo teplo.
6. Nikomu neřeknou, kam jdou, a telefon mají vybitý dřív, než dojdou na hřeben.

Časté otázky

Jaké túry jsou v Krkonoších pro začátečníky nejlehčí?

Nejlehčí jsou naučné stezky Černohorské rašeliniště nad Janskými Lázněmi, která má 3,5 km a 120 metrů stoupání, a Živá mrtvá Mumlava v Harrachově se 4,7 km a 300 metry. Druhá vede kolem Mumlavského vodopádu a projde se i s kočárkem. Obě zvládneš za půl dne bez spěchu.

Zvládne začátečník výstup na Sněžku z Pece?

Zvládne, pokud má rozumnou kondici a jde za dobrého počasí, ale cesta Obřím dolem je strmá a má přes 800 výškových metrů. Pro první návštěvu je pohodlnější vyjet lanovkou a dolů jít pěšky přes Růžohorky. V zimě je trasa Obřím dolem kvůli lavinám zavřená.

Smím v Krkonoších chodit mimo značené cesty?

V klidových územích, kam patří i hřebeny, ne: vstup mimo značené cesty je tam zakázaný celoročně a v zimě se chodí jen podél tyčového značení. Některé cesty jsou navíc přes zimu uzavřené. Nejjednodušší je držet se značky všude, kde jsi nad lesem.

Jak daleko je k prameni Labe?

Od Vosecké boudy vede k prameni po zelené značce necelé tři kilometry skoro po rovině. Na samotnou Voseckou boudu ale musíš nejdřív vystoupat, třeba z Harrachova, takže celý výlet zabere delší den. Pramen je upravený jako kamenná skruž se stěnou znaků měst na Labi.

Jaké je číslo Horské služby v Krkonoších?

Tísňová linka Horské služby je 1210 a funguje nonstop pro všechny české hory včetně Krkonoš. Pokud se telefon chytil na polskou síť, vytoč +420 1210. Hodí se mít v telefonu i aplikaci Záchranka, která umí Horskou službu přivolat jedním tlačítkem.

Zdroje

Tipy na výlet, Správa KRNAP (krnap.cz), Návštěvní řád KRNAP (krnap.cz), Desatero Horské služby (horskasluzba.cz)